Horizon scanning: metodický materiál

Horizon scanning pro účely projektu STRAT:FORS chápeme jako „systematický náhled s cílem detekce ranných či nepříliš výrazných příznaků potenciálně důležitého vývoje a změn, které mohou mít velmi významný dopad na společnost^[1] mj. za účelem posílení společenské odolnosti (resilience) vůči budoucím šokům a nejistotě“.^[2] Jedná se tedy o včasné odhalování budoucích trendů a identifikaci klíčových prvků utvářejících budoucí vývoj. Zahrnuje sběr informací o předem daných skutečnostech, hybných silách, šocích a kritických neznámých a slabých signálech (weak signals), které je mohou ohlašovat a kolektivní rozvahu – zde v rámci dané pracovní skupiny – o jejich významu. Horizon scanning bývá považován za součást strategického foresight v širším slova smyslu.^[3] Horizon scanning bude strukturován podle heuristiky PMESII členící jednotlivé prvky podle politické, vojenské, ekonomické, sociální, informační a infrastrukturální dimenze. Horizontem rozvahy pro účely projektu je rok 2035–2050.

Předem danými skutečnostmi jsou míněny parametry strukturální povahy, které lze v daném časovém úseku považovat za relativně jisté – buď proto, že mají konstantní hodnotu, nebo malý a snadno předvídatelný vývoj. Relativní jistota bude vždy do jisté míry subjektivní kategorií, která by měla být ustavena na základě konsenzu v dané pracovní skupině. Příkladem předem dané skutečnosti může být ekonomická nerovnost v jednotlivých regionech, klimatická změna a její dopady na životní prostředí nebo stav vojenských schopností (military balance) mezi aktéry v určitém regionu. Jedná se o strukturální nebo systémové charakteristiky, nikoliv události. Příkladem předem dané skutečnosti tedy nejsou např. prezidentské volby, u nichž je známo, že se budou konat k určitému datu).

Hybnými silami jsou míněny významné prvky kauzálních mechanismů ovlivňující budoucí dění v daném tématu. Lze o nich uvažovat rovněž jako o nezávislých proměnných, které v různých možných kombinacích vedou k určitým výsledkům. Příkladem hybné síly může být imperialistický mindset ruského politického vedení, odhodlanost ukrajinského politického vedení a společností bránit se ruské agresi nebo popularita populistických politických stran v Evropě. Jedná se o trendy, nikoliv události. Příkladem hybné síly tedy není např. Trumpovo vítězství v amerických prezidentských volbách.

Kritickými neznámými jsou míněny determinanty, jejichž hodnota a rozsah dopadů nejsou dopředu známy.^[4] Kritickou neznámou může být nenadálá šoková událost (černá labuť), ale i událost, která je v principu předvídatelná, pouze nelze určit, kdy k ní dojde, popř. jaké konkrétní povahy budou její dopady, které nicméně očekáváme jako podstatné a systémové. Příkladem kritické neznámé může být pandemie, nová erupce konfliktu, objev umožňující konstrukci obecné umělé inteligence nebo jaderné fúze, nebo životnost diktátora v autoritářském režimu.

Slabými signály jsou míněny indikátory ohlašující příchod nenadálé události, které ale mohou být snadno přehlédnuty, popř. s možností dané události nespojeny. Příkladem slabého signálu může být nárůst nespokojenosti mezi populací či elitami s vládním zřízením nebo příprava státu na vojenskou akci proti protivníkovi např. skrze scénáře vojenských cvičení určitého druhu operace nebo budování určitých konkrétních využitelných kapacit.

Regionálními oblastmi pro účely tohoto projektu jsou Rusko a postsovětský prostor; Evropa; Afrika a Blízký východ; Indo-Pacifik; Ameriky. Tematickými (transversálními) oblastmi jsou Geopolitika (velmocenské soupeření, power transition); Geoekonomika (energetika a globální dodavatelské řetězce s důrazem na strategické komodity); Politické násilí, organizovaný zločin, migrace a sociální nestabilita; Nové technologie.