EDTs

Asistence rozhodování umělou inteligencí: Nově vzniklá technologie velkých jazykových modelů (LLM) je nejen schopná obsáhnout kompletně celé lidské vědomosti, ale dávat je i do logických, historických nebo normativních souvislostí. Jejich síla v asistenci při rozhodování se nad libovolným tématem je už nyní významná a v příštích letech pronikne do všech myslitelných oblastí lidské činnosti vyžadující intelektuální kapacitu. V tomto kontextu se jedná o první vědomostní revoluci rozsahem obdobnou předešlým industriálním revolucím, jejíž důsledky se projeví v prudkém rozvoji lidského vědění díky radikálně se měnící prací s informacemi a praktickou formou dostupnosti lidského vědění, ale i jeho devalvaci v souvislosti s nekritickým konzumováním kreativních výsledků AI nezaložených na faktech, ale postupně prorůstajících do lidské diskurzivní interakce s důsledky ve významné vědomostní restrukturalizaci celé společnosti. Nové formy kritického myšlení a nové schopnosti porozumět hloubce fungování AI LLM jako technologie bude v nejbližší době nutnou součástí technologické gramotnosti každého člověka.

Rozšíření lidské aktivity a permanentní působení ve vesmíru: S nástupem nového nosiče SpaceX Starship a SuperHeavy dojde k dalšímu radikálnímu snížení ceny vynesení jednoho kg na oběžnou dráhu. Permanentní základna na Měsíci Artemis, soukromé orbitální stanice i permanentní základna na Marsu nebudou pouze otázkou politické vůle, ale i ekonomické racionality soukromého sektoru. Vliv soukromého sektoru spolu s nastavením mezinárodního práva v Kosmické smlouvě vzniklé v hloubi Studené války rozviklají současný řád založený na kosmopolitních základech kosmického práva z dob Studené války tlumící ambice dvou supervelmocí, protože nemá pro všechny současné strany v multipolárním světě s významnou rolí soukromého sektoru uspokojující odpověď na očekávatelný prudký ekonomický rozvoj. Vznik základen na Měsíci je nevyhnutelný a ze zdravotních důvodů limitů lidského těla (dostupnost k Zemi, nižší radiace) i pravděpodobnější než na Marsu. Nicméně vůli některých soukromých aktérů, ale i Číny, budovat základny obecně lze vnímat jako klíčový předpoklad pro vznik orbitálních základen s umělou gravitací i základen na Marsu.

Dílčí a postupné kolabování klimatického systému: Současná politická vůle řešit měnící se klima v podobě nedostatečné redukce skleníkových plynů, nedosažení globální dohody nebo její nedodržování, nerovnoměrný dopad klimatické změny na různé státy a radikální události typu roztátí permafrostu uvolňující velké množství metanu má potenciál racionalizovat nutnost použití technologií měnící klima, nejprve na lokální úrovni (ochlazením moře Velkého bariérového útesu, Rudé moře), posléze na globální úrovni. Standardizace, schvalování nebo regulace těchto technologií se jeví v jejich nasazení pro zvrácení nastupující krize jako nerealistické. Geo-engineering vnímáme ve dvou rovinách: masivní rozšíření technologií s vlivem na klima (spalovací motor vs. EV) nebo velké infrastrukturální projekty cíleně sloužící k alteraci klimatu (např. uhlík z atmosféry zachytávající jednotky již vybudované na Islandu).

Kybernetizace a technologická augmentace lidského těla: Technologie schopné přímo komunikovat s lidským tělem se v posledních letech stávají realitou. Schopnost ovládat robotické ruce myslí, propojení sluchového nervu přes Bluetooth s telefonem nebo kreativní malba myslí jsou dnes danou skutečností. Nástup sofistikovanějších „link“ čipů jako je např. od firmy Neuralink nebo Synchron a dalších technologií propojující silikonové ICT technologie a lidský mozek (link) otevře úplně nové možnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o „link“, všechny další druhotné technologie charakteru kybernetické augmentace z kyberpunkových imaginací budou mít potenciál se stát realitou.

Výrazné využití nanotechnologií v řadě sektorů: Nanotechnologie se staly standardní součástí řady oblastí lidské činnosti a jejich význam bude výrazně narůstat, specificky pak v lékařské vědě (i díky propojení s biotechnologiemi), v elektrotechnice, kybernetice, energetice, ekologii apod. Naroste schopnost efektivního využití senzorů v nanotechnologiích, což umožní další robotizaci. Ta se pak opět projeví v rozvoji výše uvedených sektorů (například při cílené dopravě léčiv pomocí nanotechnologií). Nanotechnologie budou sehrávat důležitou roli ve zmírňování škod na životním prostředí, včetně likvidace odpadů pomocí jejich řízeného rozkladu. Výrazný pokrok zaznamená rozvoj magnetických nanočástic. Lze očekávat rostoucí absolutní i relativní investice do nanotechnologií a zvyšování výzkumných a vývojových kapacit, které na ně budou zaměřeny.

Propojování nanotechnologií ve vojenství a bezpečnosti: Nanotechnologie jsou v současnosti intenzivně využívány a zkoumány ve vojenské oblasti a trend tohoto využití bude narůstat. Jedná se o vylepšování stávajících zbraní nanotechnologiemi, a to jak konvenčních, tak CBRN zbraní. Nanotechnologie umožní nové formy využití vojenských materiálů, včetně kamufláží adaptujících se na specifické prostředí. Lékařské a biologické využití nanotechnologií zlepší zdravotní stav vojáků a umožní efektivnější léčbu zraněných, a to i ve vojenství a bezpečnosti. Vlastní vojenský nanotechnologický vývoj budou realizovat velmoci, ale i střední a malé státy, což povede k otestování nanotechnologií v reálných bojových podmínkách v konfliktech v následujících dekádách. O nanotechnologie budou mít zájem i nestátní ozbrojení aktéři, včetně teroristických a povstaleckých skupin.

Závislost technologie na elektromagnetickém spektru: Elektromagnetické spektrum je stále více využíváno pro veškerou komunikaci. Současné konflikty ukazují vysokou účinnost i omezeného elektronického boje. Nicméně, i když bitevní pole může vykazovat největší střet ve spektru, je pouze ukazatelem širšího společenského využití. Zavádění sítí 5G a 6G v budoucnu, stejně jako vesmírných vysílačů, dále nasytí pole a vytvoří zvýšenou závislost na těchto technologiích. V interakci s pokrokem v oblasti umělé inteligence je toto pole stále více navigovatelné, využitelné, a tudíž i zranitelné. Open RAN (Radio Access Network) nepostradatelná pro vzájemné propojení činí provozovatele sítí odpovědnými za integraci systému včetně komplexní prevence zranitelností. Jedná se o rychle se rozvíjející změnu. Již nyní je elektromagnetické spektrum naprosto klíčovým elementem 'kill chain’, ELINT (elektronického zpravodajství jako součásti SIGINT), rušení, klamání, vniknutí, podvržení, či vyřazení. Jeho další saturace ho otvírá vyšší zranitelnosti.

Navzájem soupeřící velmoci jako lídři výzkumu v oblasti hypersonických technologií: Současné strategické soupeření USA, Ruska a Číny zahrnuje také soupeření ve výzkumu a vývoji nových technologií včetně těch hypersonických, kde jsou právě zmíněné státy lídry. Skutečnost, že jsou to právě tyto státy do značné míry určuje ráz a tempo soupeření v této oblasti. V souvislosti s výzkumem a vývojem hypersonických technologií probíhá revize strategických a doktrinálních dokumentů s cílem přípravy na možné budoucí použití zmíněných technologií a prostředků obrany proti nim.

Využívaní kvantových počítačů v experimentálním provozu: Rychlý rozvoj kvantových počítačů stojí za vznikem prvních funkčních modelů schopných praktického využití. Všestranná technologie použitelná v širokém spektru oblastí (zdravotnictví, průmysl, energetika, kybernetika atd.) a k rozsáhlému množství různých druhů průlomových objevů (v současnosti především díky zpracování velkých objemů dat při výrazně vyšších rychlostech, v budoucnu také v rámci kryptografie, objevování nových léčiv, materiálů atd.) Nasazení kvantových počítačů a technologií obecně bude v časovém horizontu stále běžnější. Význam této technologie dokumentuje silná podpora jejího rozvoje ze strany nadnárodních korporací i států jenž postupně přechází na úroveň malých a středních podniků a výzkumných institucí.

Budovaní kvantových komunikačních infrastruktur: Postupně dochází k budování rozsáhlých (včetně mezinárodních) kvantových komunikačních infrastruktur umožňujících kvantově šifrovanou komunikaci (např. celoevropská iniciativa EuroQCI). Jedná se o extrémně bezpečné komunikační kanály odolné vůči široké škále útoků zaměřených jak na odepření spojení, tak na krádež dat a informací. Komunikační sítě budou založeny na technologii kvantové distribuce klíčů (QKD), která se stane standardem pro šifrování citlivých komunikačních linek v oblastech, jako je zdravotnictví, finančnictví a národní bezpečnost. Právě komunikační sítě založené na kvantové distribuci klíčů, po jejich vybudovaní a plném zprovoznění v horizontu 10-15 let, budou představovat hlavní proud bezpečné komunikace pro přenos státních utajovaných informací, a to nejen s mnohem vyšší úrovní ochrany, ale také v mnohonásobně vyšší rychlosti než aktuálně využívané komunikační sítě.

Prolomení nedůvěry v LLM asistující v různorodém rozhodování: Nástup každé technologie s sebou nese problém důvěry při osvojování jejího používání. U LLM modelů lze rozlišit mezi typickými techno nadšenci a odpůrci. Prolomení této bariéry nedůvěry v kritických sektorech, jako je rozhodování na bojišti nebo politické rozhodování vytvoří z AI subjekt integrovaný do chodu lidské společnosti, o jehož roli se nepovedou velké polemiky.

Radikální snížení ceny vynesení materiálu na oběžnou dráhu: Pro další možnosti rozvoje kosmických aktivit a prohloubení síly soukromého sektoru je jednoznačně hybnou silou radikální snížení ceny vynesení kg na oběžnou dráhu, kterou v současné době slibuje projekt kosmické lodě Starship. S tím se pojí i další rozvoj soukromého sektoru v dodávání libovolných technologií, komplexní infrastruktury (komunikace, palivo, servis, ubytování, zdroje potravin, recyklace atd.) a služeb na oběžné dráze Země, na Měsíci a Marsu, trans-planetárních drah mezi nimi a výstavba soukromých orbitálních stanic.

Geoengineering: Mezi hybné síly nepatří nutně vznik radikálně nové technologie nebo výstavba obří infrastruktury schopné alterovat klima, lze mezi ně zařadit technologie využívané na běžné každodenní bázi, ale ve velkém rozsahu (odsíření zaoceánských lodí a s tím spojená odrazivost slunečních paprsků nebo naopak produkce skleníkových plynů a s tím spojené zvyšování globální teploty). Uvažování v geoinženýrském kontextu tak již probíhá a hybnou silou jsou libovolné politické rozhodnutí s globálními důsledky. Za významnou hybnou sílu v oblasti geoinženýringu lze považovat situaci, ve které bude zřejmé, že alterace klimatu každodenními technologiemi způsobuje tak rozsáhlé škody, že bude třeba radikálního rozhodnutí budovat instalace alterující klima (zachytávání uhlíku, šíření sirných aerosolů ochlazujících klima, ochlazování oceán apod.). Zde nelze předpokládat odstoupení od produkce skleníkových plynů všemi státy světa, problémy free ridingu, dilematu kolektivní akce a vězňova dilematu jistě nastanou, nicméně zodpovědnější politické reprezentace z bohatších států se mohou rozhodnout rozsáhlou infrastrukturu budovat např. v podobě instalací na zachytávání uhlíku z atmosféry na Islandu.

Kybernetizace lidského těla: Hybnou silou je zde vznik komerční nabídky implantace klíčových „link“ čipů, masové rozšíření napříč populací a s tím spojený prostor pro vznik druhotných technologií. Lze předpokládat vznik komerčního trhu a utajovaných vojenských augmentací.

Využití nanotechnologií: U nanotechnologií je z hlediska výzkumu hybnou silou schopnost a kapacita vědců postupovat v dalším propojování nanotechnologií s procesy v jednotlivých oblastech (například biochemie, laserové technologie, jaderné technologie), protože tato schopnost předurčí komplexnost a efektivnost nanotechnologických systémů. Vybrané nanotechnologie (např. nano piezoelektrické aktuátory) lze pak využívat v různých sektorech. Hybnou silou v širším kontextu je pak celkově zájem o investice do tohoto sektoru ze strany státních i nestátních subjektů i konkurenční boj v této oblasti o komerční využití. Hybnou silou jsou i schopnosti a potenciál pro vyčleňování a vzdělávání osob, které budou nanotechnologie vyvíjet, vyrábět a udržovat v provozu. Na straně druhé pak bude důležitý zájem o využití nanotechnologií v kontextu politiky zaměstnanosti a trávení volného času, protože nanotechnologie mohou být akceptovány i odmítány částmi populace (například z důvodu nahrazení lidských pracovních sil při ekologických pracích).

Hybné síly ve vojenském a bezpečnostním využití nanotechnologií: Ve vojenském využití nanotechnologií jsou hybnými silami především zájem vojenských složek o tyto technologie, který vyplývá z vlastního testování, ze sledování aktivit spojenců i protivníků na tomto poli a konečně z použití v reálných konfliktech. Ve vojenství lze pouze částečně pracovat s rychlým přenosem technologií z jednoho sektoru do dalšího (například nelze automaticky nanotechnologie z krycích nátěrových materiálů využití pro jaderné zbraně vylepšené nanotechnologiemi), nicméně i výrazný průlom ve využití v jedné oblasti vojenství stimuluje vývoj a využití v další (laserové nanotechnologie umožní rozvoj nano-biotechnologií, které využívají laserové technologie).

Regulatorní omezení nakládání s nanotechnologickými materiály: Hybnou silou s omezujícím účinkem je tlak na regulační omezení nakládání s nanotechnologickými materiály po vzoru nakládání s materiály vhodnými pro vývoj CBRN zbraní, tedy zvláště pak u jejich vojenského využití a zneužití ze strany teroristických uskupení bylo-li by volně k dispozici civilnímu sektoru.

Interkonektivita a digitalizace: Hnacími silami rozšiřování využívání EMS jsou především ekonomické důvody, v druhé řadě potom bezpečnost. Do značné míry se opírají o již probíhající digitalizaci ve všech oblastech života včetně veškerých bezdrátových technologií, senzorových sítí, internetu věcí, robotických nebo autonomních systémů. Hlavní trhy jsou poháněny spotřebitelskou konkurencí v rámci menších zemí, které umožňují větší pokrytí 5G – Jižní Korea, Švédsko nebo Tchaj-wan – přičemž seznam zahrnuje více zemí sousedících s většími nebo vysoce motivovanými protivníky zapojenými do kybernetického rušení. Digitalizace bojiště je klíčovou hnací silou inovací v oblasti obrany po celém světě – všechny úrovně komunikace na bojišti směrují výhradně do prostředí EMS. Očekávaný pokrok v oblasti umělé inteligence a kvantové výpočetní techniky může tento proces výrazně urychlit.

Ochlazování vztahů mezi USA, Čínou a Ruskem a trvající útlum aktivit v oblasti kontroly zbrojení mezi USA: Vzhledem k ochlazení vztahů v trojúhelníku USA, Čína a Rusko nebude s vysokou pravděpodobností probíhat dialog těchto aktérů o možných dohodách o kontrole zbrojení/odzbrojení v oblasti hypersonických technologií. Zejména Čína je aktérem, který vzhledem k neúčasti v dohodách INF, ABM nebo START nebude ochotný o budoucím zapojení do podobných dohod jednat právě proto, že je pro ni současný stav více než vyhovující. Tuto svou pozici Čína dlouhodobě aktivně prezentuje a odmítá se účastnit alespoň jednání o svém možném zapojení do formátu START.

Překotný vývoj hypersonických technologií a nutnost reakce na něj prostřednictvím vývoje protiopatření proti těmto technologiím: Překotný vývoj hypersonických technologií si vyžádá reakci ze strany dotčených států v podobě vývoje protiopatření. Jedná se například o vesmírné technologie a satelity vybavené infračervenými senzory (americký projekt OPIR). S vysokou pravděpodobností bude nadále probíhat rozvoj prostředků protivzdušné obrany schopných zaznamenat a sestřelit hypersonické střely nebo hypersonické kluzáky například ve střední fázi letu. Právě tato protiopatření budou státy nasazující hypersonické zbraně nutit k dalšímu vývoji tak, aby byly jejich hypersonické zbraně nadále schopny čelit těmto technologicky vyspělým protiopatřením.

Technologický pokrok v přidružených oblastech pro podporu rozvoje kvantových technologií: Současné hardwarové komponenty používané v kvantových technologiích a materiály, z nichž jsou vyráběny, omezují jak rozměrové parametry kvantových technologií, tak jejich absolutní vlastnosti (např. schopnost zajistit dostatečný přísun energie do zařízení bez výrazných ztrát při zahřívání nebo úplného zničení v důsledku enormní zátěže). Zásadním faktorem pro zachování rychlosti rozvoje kvantových technologií je schopnost alternovat křemíkové polovodiče ve výrobě skrze použití nových typů materiálů, jako je například grafen. Výsledkem pokroku v dalších odvětvích bude jak zlepšení efektivity klíčových komponentů pro formování kvantových systémů, tak snížení ekonomické náročnosti výroby a zátěže životního prostředí.

Příprava na éru kvantových technologií skrze post-kvantové algoritmy: Informační bezpečnost je závislá od odolnosti kryptografických prostředků, přičemž ty současné (např. Shoreův nebo Groverův algoritmus) budou s použitím kvantových počítačů s určitostí prolomeny. Bez zajištění ochrany proti prolomení obrovské výpočetní kapacity kvantových počítačů prostřednictvím post-kvantových protokolů, jenž jsou navrženy tak, aby útokům kvantových počítačů odolali, nebude možné plné nasazení a využití kvantových komunikačních sítí. Vývoj post-kvantové kryptografie je nutným předpokladem pro bezpečný přechod na kvantovou éru, bez kterého nebude skutečné praktické využití kvantových technologií možné.

Singularita AI: Prolomením Turingova testu u současných LLM modelů dosáhlo lidstvo situace, kdy není schopno rozlišit tvorbu AI od tvorby člověka. Určit kdy, nebo pozorovat, zda již singularita nastala bude pravděpodobně prakticky nemožné. Singularitu je vhodné vnímat jako kontinuum, nikoli bod zlomu, jedná se o situaci, ve které rozvíjíme technologii, nad kterou již nemáme plnou kontrolu, které plně nikdo nerozumí, která se nezapíná a nevypíná – běží stále a je těžko odhadnutelné, do jaké míry nebo zda vůbec se dále rozvíjí a co prakticky umí. Vznik LLM modelů nestojících pouze na textu, ale obrovském množství dat ze senzorů všude po planetě od chytrých domácností, přes meteostanice po kosmickou infrastrukturu s potenciálem se vzájemně integrovat do jedné „General AI“ vytváří prostor pro dalekosáhle kauzální důsledky ovlivňující naše schopnosti mít pod kontrolou governance celé planety.

Black box dilemma vzájemně se učících AI: Technologické řešení AI na bázi hlubokého učení vytváří dilema tzv. black boxu – víme, jak AI funguje, nevíme, jak došla ke konkrétním závěrům. Vzhledem k faktu, že závěry vychází (nyní!) z oblaku dat vyprodukovaných lidmi, lze i závěry AI vnímat jako závěry potenciálně vyvoditelné lidmi. Zásadní bifurkací zde bude situace, kdy řada závěrů (různých) AI bude stát na produkci předešlé AI a bude tím tedy lidmi nevyvozená. Zda budou lidé schopni zamezit tomu, aby se AI učila z produkce jiné AI, není jasné. Pokud se tak stane, lze nyní následky jen těžko odhadnout. Následuje vyčet tří potenciálních příkladů.

Vzájemně se učící AI: Zjištění, že cirkulující interakce mezi různými AI vytvořily nové radikální myšlenky, může mít dopady i do fyzického světa. Například v kosmu se seberegulující hejna miniaturních kosmických lodí vyslaných zkoumat Oortův mrak rozhodnou těžit, získat zdroj energie na místě a nelétat zpět, přičemž lidstvo ztratí kontrolu nad fyzickými objekty kontrolovanými AI. V jiném příkladě ve virtuálním prostoru vzniknou textové i vizuální interpretace reality nebo událostí, které se nikdy nestaly, ale v důsledku psychologického efektu cirkulující kolektivní reprezentace byly internalizovány společností a považovány za součást naší reality. To může mít fundamentální dopady v politické sféře, především v procesech diplomatické praxe a z ní vyplývající mezinárodní interakce postavené na interpretaci reality AI a nikoli lidmi efektivně způsobující situaci, kdy AI řídí lidstvo a nikoliv naopak.

Kosmický výzkum působící politickou fragmentaci na Zemi: V případě úspěšné trvalé kolonizace je neznámou, zda budou mít kolonie na jiné planetě ambici k politické autonomii, což by způsobilo zásadní diskontinuity Kosmické smlouvy a vytvořilo okamžitou nutnost formulovat nové „meziplanetární právo“. Bude-li v trvalé kolonizaci úspěšná soukromá firma, bude mít reálný vliv na regulaci a politické dění. Příkladem jsou Terms and conditions firmy SpaceX u služby Starlink. Podstatné bude, zda ambice soukromých aktérů budou mít reálný vliv mimo planetu Zemi se všemi souvisejícími politickými a právními důsledky ve fragmentaci moci a mezinárodního práva.

Objev mimozemské civilizace: Objev mimozemské civilizace ve Sluneční soustavě nebo v její blízkosti lze považovat za zásadní riziko politické stability jak na Zemi, tak v kontextu bující kolonizace okolních planet a jejich politického řízení.

Dosažení bodu zlomu v klimatické změně: Dosažení bodu zlomu v klimatické změně, pro což de facto stačí udržet pokračující trend z roku 2023. Pár let s podobně radikálními růsty teplot by si žádalo okamžitou reakci ve výstavbě masivní infrastruktury alterující klima.

Zastavení nebo změna oceánských proudů: Zastavení nebo změna oceánských proudů může mít důsledky v nástupu doby ledové. Odborné studie, ani IPCC, se neshodují zda např. zhroucení Golfského proudu může v relativně blízké době nastat nebo nikoliv. Nicméně globální prudké odsíření zaoceánských lodí mělo paradoxně negativní důsledek na oteplování všech oceánů a zvyšování jejich teploty má potenciál stabilní oceánské proudy zhroutit s katastrofickými důsledky.

Nezamýšlené důsledky použití geoengieeringové technologie: Rozhodnutí ekonomicky silného státu vybudovat klima alterující infrastrukturu bez diskuse s ostatními státy může způsobit nezamýšlené důsledky. Odsíření emisí zaoceánských lodí je dobrým příkladem. Technologie zachytávání uhlíku však podobné důsledky mít nejspíše nemohou. Bude se jednat tedy spíše o lokální důsledky v lokálních rozhodnutích při záchraně specifických ekosystémů, např. Velkého bariérového útesu.

Tržní a ekonomické mechanismy v roli ochránce klimatu: Nástup levné technologie dekonstruující racionalizaci technologií produkujících skleníkové plyny.

Společenské štěpení v souvislosti s kybernetizací lidského těla: Masové nasazení implantátů do lidského těla otevírající trh s druhotnými technologiemi libovolných augmentací s dostupností pro širokou populaci. Stejně tak má tato zásadní změna potenciál rozštěpit populaci na kyborgizovanou část a ostatní. Potenciální dopady v případě doplnění lidského těla o speciální senzory nebo zajištění mozku instantní přístup k AI LLM mohou založit zcela fundamentální a revoluční socio-politické změny. Neznámou je, jak rychle budou k dispozici a jak sofistikované budou druhotné technologie. Zda se bude jednat o robotické paže v současnosti již testované, nové oči, ale i další technologie poskytující lidským tělem nedosažitelné schopnosti. Mezi první kandidáty se jeví zoom (přibližování obrazu) u čoček umělého oka nebo radar schopný vidět skrze neprůhledný materiál. Může se ale jednat i o zbraně jako je slabý laser, který spálí sítnici oponenta.

Míra „nanotechnologizace“ světa: Kritickou neznámou je především to, jak zásadně pokročí vývoj nanotechnologií a jakým způsobem budou státy a společnosti nanotechnologie akceptovat za situace, kdy by se autonomně řízené a sebereprodukující se nanotechnologie vymkly lidské kontrole. Celkově zůstává nejasná míra nanotechnologického a molekulárního computingu ve sledovaném časovém horizontu. Neznámá je i míra toho, jakých výkonů v jednotlivých oblastech budou nanotechnologie schopné působit. Například v již zmíněné likvidaci odpadů je otázka schopnosti nanotechnologií likvidovat radioaktivní odpady, což by v případě takové schopnosti mohlo mít dopad na širší akceptaci nukleární energie ze strany veřejnosti. Nejasné jsou možnosti nanotechnologií při zlepšování čistoty ovzduší a při ovlivňování klimatu.

Taktická a strategická změna bojiště a zajištění bezpečnosti v důsledku nasazení nanotechnologií: V současné době je nejasné, jak bude v jednotlivých fázích budoucího vývoje ovlivňovat využití nanotechnologií podobu bojiště a jak ovlivní další oblasti bezpečnosti. Nanotechnologie zefektivní možné využití malé jaderné bomby, což může mít dopad na „akceptovatelné“ použití takových zbraní na bojišti bez rozpoutání masové jaderné války. Zásadní změnu může představovat nasazení mikrodronů, které mohou mít přímé důsledky na lidské zdraví (v případě průniku do těla vojáků protivníka s odpovídajícími látkami šířenými nanotechnologiemi). Nanotechnologie přináší změnu i ve zpravodajské činnosti, protože kladou výrazné nároky na zabezpečení doposud zdánlivě zcela zabezpečených místností proti odposlechu (tzv. Faradayovy klece, kam bude možné dopravit nanotechnologická odposlouchávací zařízení dovnitř” ) apod. Neznámou je, jak efektivně se je podaří osvojit teroristům a organizovanému zločinu (protože například s ohledem na nové možnosti aplikace návykových látek a stimulátorů pomocí nanotechnologií se může organizovaný zločin adaptovat na nabídku takových technologií).

Proliferace ke státním i nestátním aktérům v klíčových světových regionech / Zlepšení vztahů a zvýšená ochota k dohodám o kontrole zbrojení: Významnou kritickou neznámou může být proliferace hypersonických zbraní ke státním i nestátním aktérům v klíčových světových regionech Indo-Pacifiku, Evropy a Blízkého východu. Hypersonické zbraně v držení zejména nedemokratických a autoritářských států ve zmíněných regionech mohou způsobit komplikace podobné například těm v Rudém moři. Na druhé straně však u lídrů výzkumu hypersonických technologií (USA, Čína, Rusko) může dojít k obnovení alespoň některých kontaktů právě v oblasti kontroly zbrojení. Paralelní kritickou neznámou v oblasti kontroly zbrojení může být návrat Ruska k dodržování některých částí dohody New START a při té příležitosti oteplení vztahů a zvýšení ochoty jednat o kontrole zbrojení i v dalších kategoriích (hypersonické zbraně). Stejně tak je budoucí kritickou neznámou změna čínského přístupu ke oblasti kontroly zbrojení.

Zranitelnost elektromagnetického spektra při páteřním využití: Neznámou je schopnost zavést komunikaci 5G a následně využít terahertzové spektrum pro komunikaci 6G. Stejně tak schopnosti mikrosatelitů tyto role suplementovat. Zatímco pokrok ve využívání EMS je postupný, využití umělé inteligence i technologie kvantových výpočtů mohou představovat náhlou změnu v navigaci spektra a kryptografii – zpočátku negativní a rušivou, později však potenciálně pozitivní. Pokud bude navigace spektra s pomocí umělé inteligence rychlejší než kvantová výpočetní technika, je EMS otevřena většímu narušení. Kvantová distribuce klíčů, pokud by jí bylo dosaženo, by stále spoléhala na schopnost distribuce klíčů mezi jednotlivými body, a tudíž by stále představovala zranitelnost. Na druhou stranu by její úspěšné zavedení znamenalo novou éru mesh sítí, které by umožnily chytrá města, distribuovaný internet věcí a robustní možnosti snímání (sensing).

Naplnění a manifestace tzv. kvantové hrozby: Kvantová hrozba představuje fenomén schopnosti kvantových počítačů efektivně řešit prostřednictvím velké výpočetní kapacity matematické problémy, které tvoří základ současných kryptografických algoritmů používaných k zabezpečení přenosu dat a informací. Kvantová hrozba tak představuje riziko otevření rozsáhlých zranitelností v současných bezpečnostních protokolech, které mohou vést k absolutnímu ochromení současných komunikačních prostředků. Kvantové počítače mohou být schopny prolomit např. v současnosti rozšířená a používaná kryptografická schémata, jako jsou RSA a ECC, a to ve zlomku času ve srovnání se současně používanými výpočetními zařízeními.

Škálovatelnost kvantových technologií, zejména kvantových počítačů: Škálovatelnost v kvantových počítačích označuje schopnost kvantových systémů efektivně zvládat rostoucí počet využívaných qubitů a z toho plynoucích kvantových operací při zachování stability, technické spolehlivosti a výkonu systému. Hardwarový aspekt škálovatelnosti se zaměřuje na fyzické komponenty kvantového počítače, které mohou s rostoucím počtem qubitů v kvantovém procesoru vést k nárůstu počtu generovaných chyb a ztrátě koherence jeho provozu. Softwarový aspekt škálovatelnosti se týká algoritmů, programovacích jazyků a softwarových nástrojů používaných k návrhu a implementaci kvantových algoritmů do funkčního systému. Zahrnuje vývoj účinných efektivních kvantových algoritmů a maximalizaci potenciálu jejich výpočetního výkonu.

Ztráta kontroly nad AI: Zda singularita nastala pravděpodobně nebude možné zpozorovat. Nicméně signálem může být situace ztráty přehledu a kontroly nad sebereplikující se AI, jak ve virtuálním, tak fyzickém světě. Ztrátu kontroly nad AI lze rozpoznat na více úrovních. A) Zjištění, že jsme ztratili kontrolu na fyzickými stroji. Nemusí jít nutně o kosmické lodě nebo létající drony s cílem zlikvidovat lidstvo, ale např. i o technologie, jejichž praktičnost na každodenní bázi se bude jevit nadřazená rizikům. Příkladem je systematizace budoucího výzkumu a vývoje nových materiálů zužujícího možnosti z miliónů experimentů na desítky tisíc s cílem kompletně robotizovat experimentální laboratoř při vzniku těchto materiálů. B) Zjištění, že cirkulující kolektivní reprezentace, koncept z kognitivní psychologie popisující kolektivní internalizaci vykonstruovaného výkladu reality, stojí na chybné nebo normativně diskutabilní produkci AI. C) Zjištění, že politici používají argumenty, které nejsou důsledkem jejich kognitivní činnosti, ale produkcí AI, s konkrétními dopady v politickém rozhodování.

Cirkulující alternativní reality: Zjištění lidstva, že součástí oblaku dat AI jsou i výstupy, které původně AI vyprodukovala s tím, že jsou věcně chybné, normativně diskutabilní nebo zcela nesrozumitelné, které však již byly veřejností internalizované jako fakt z dalekosáhlými společensko-politickými důsledky. Alternativní reality v podobě ARMM (Alternative Reality Manufacturing Machines) bude vytvářet soubor AI nástrojů v rukou politické moci se zájmem šířit dezinformace.

Změny v politických identitách: První náznaky ztráty identity vůči Zemi v rámci kolektivu na jiné planetě. Zjištění, že soukromá firma buď reflektuje regulace státu registrujícího její misi (vazba na launching state) nebo že daný stát nepřenáší, popř. nevymáhá, na soukromé firmě závazky, ke kterým ho zavazuje mezinárodní právo. Soukromá firma pokračuje v činnosti, která je v rozporu s mezinárodním právem efektivně implementující vlastní regulatorní systém na jiné planetě, který se propisuje do technologického designu a místní organizace.

Geoengineering: Slabým signálem je zde vývoj globálních teplot přesahující předešlá maxima v roce 2023, zpomalení některých oceánských proudů, diskuse soukromých aktérů se státy o vybudování uhlík zachytávající infrastrukturu a diskuse soukromých aktérů vybudovat orbitální solární elektrárny na slunečně synchronní oběžné dráze.

Kybernetizace lidského těla: Slabé signály jsou v úspěšnosti firem typu Neuralink nebo Synchron a přijetí těchto „link“ čipů lidským tělem, nebo vznikající trh s druhotnými technologiemi.

Signály celkového vývoje a využití nanotechnologií: Zvýšená prioritizace nanotechnologií ve výzkumu, vývoji a výrobě (zvýšení absolutních a relativních investic do výzkumu a vývoje nanotechnologií v globální rámci a u důležitých aktérů globálního vývoje, vyšší počet startupů a zisků etablovaných forem na poli komerčního využití nanotechnologií, výrazný počet vědeckých textů a disertačních a dalších pokročilých vědeckých prací věnujících se nanotechnologiím, počet studentů zaměřujících se na nanotechnologie a zaměstnanost v sektoru výzkumu, vývoje a výroby nanotechnologií). Konkrétně se může projevit zvýšený zájem o nanotechnologický a molekulární computing. Dalším slabým signálem je zvládnutí propojení nanotechnologií s umělou inteligencí v jedné oblasti (například lékařství), což bude signalizovat potenciál využití v jiných (například energetika). Nakonec slabým signálem mohou být úspěšné pokusy s likvidací radioaktivních materiálů nanotechnologiemi a zlepšování ukazatelů kvality životního prostředí v oblastech, kde jsou využívány nanotechnologie

Signály vojenského vývoje a využití nanotechnologií: Slabými signály zde mohou být zvýšený počet využití nanotechnologií ve vojenských cvičeních, počet a forma využití nanotechnologií v reálných ozbrojených konfliktech a pokusné testy jaderných bomb využívajících nanotechnologie a úniky vojenských nanorobotů (včetně mikrodronů) z laboratoří a případné katastrofy s tím spojené, podezřelá úmrtí zvířat či lidí vykazující znaky úmyslného či neúmyslného působení biotechnických nanorobotů, incidenty v konfliktech anebo v zájmových oblastech vlastníků nanotechnologií, které budou vykazovat následky charakteristické pro masové použití nanorobotů, případně přiznání takového použití ze strany konfliktních stran (včetně teroristických skupin), případně věrohodné záběry pokusného použití takových zbraní zveřejněné v jejich komunikačních kanálech.

Ofenzivní akce elektronického boje užity na bojišti nebo v civilním sektoru: Mezi slabé signály patří úspěšná implementace umělé inteligence v analýze EMS a cílené narušení nebo zásah do scénáře na bojišti spíše ofenzivním než defenzivním způsobem. To může být poznamenáno úspěchy kognitivních spíše než adaptivních programů elektronického boje a jejich nasazení formou kybernetických útoků s podporou umělé inteligence zaměřené spíše na zachycení nebo změnu bezdrátových signálů než na infiltraci. To souvisí s pokrokem v oblasti zbraní s usměrněnou energií (DEW) v sekci vysoce výkonných rádiových frekvencí (HPM nebo HPRF), které jsou schopny šířit rušivý signál rychlostí a na velkou vzdálenost, což lze ztotožnit s umístěním těchto zařízení na družicích nebo bezpilotních systémech. Příkladem může být úspěšné nasazení programů Counter-electronics High Powered Microwave Advanced Missile Project (CHAMP) nebo EMP.

Proliferace ke státním i nestátním aktérům v klíčových světových regionech a její kontrola: Slabým signálem proliferace k dalším státním i nestátním aktérům může být vyjádření vůle poskytnout hypersonické zbraně dalším státním i nestátním aktérům a transfer technologií pro vývoj a výrobu hypersonických zbraní. Indikátorem může být například náhlé prohloubení spolupráce mezi aktérem disponujícím hypersonickými zbraněmi a technologiemi pro jejich vývoj a výrobu a aktérem nedisponujícími těmito technologiemi. Slabým signálem možné ochoty k dialogu o kontrole zbrojení může být proti tomu ochota jedné, či druhé strany zpomalit vývoj a nasazování hypersonických zbraní. Konkrétním a paralelním signálem ze strany Ruska může být návrat k dodržování některých částí dohody New START, což může znamenat zlepšení vztahů s USA a možné otevření otázky kontroly zbrojení v oblasti hypersonických technologií. V případě Číny mohou být slabým signálem veřejná prohlášení (zejména v čínských státních médiích) o potřebě dialogu v oblasti kontroly zbrojení a ochotě se takového dialogu zúčastnit.

Kvantová korekce chyb: Pokrok v kvantové korekci chyb, např. prostřednictvím kódování logických qubitů do optických oscilátorů, dosahuje významnějšího pokroku než postkvantové algoritmy. Kvantová oprava chyb je klíčovým konceptem pro zmírnění dopadu chyb, které se mohou projevit v rámci kvantové mechaniky. Qubity jsou náchylné ke generování odchylných hodnot a chyb v důsledku šumu a nestability prostředí. Techniky kvantové opravy chyb zahrnují redundantní kódování kvantové informace ve více qubitech takovým způsobem, aby bylo možné odhalit a opravit chyby bez přímého měření kvantového stavu, které by způsobilo jeho kolaps. Tyto techniky obvykle používají kvantové kódy pro opravu chyb, které jsou analogické klasickým kódům pro opravu chyb, ovšem s přizpůsobením principům kvantové mechaniky.

Spouštění prvních skutečných kvantových počítačů: Globální technologické korporace spouštějí své první kvantové počítače a nasazují je v experimentálních procesech. Své kvantové počítače budují také výzkumné instituce a univerzity na základě nadnárodních iniciativ (na úrovni EU budou postupně spuštěny ve Španělsku, Itálii, Francii, Německu, České republice a Polsku). S tím souvisí i příprava a publikovaní souborů doporučení pro efektivní přechod na kvantové technologie, a to jak ze strany institucí, které je již testují v praxi, tak ze strany národních organizací odpovědných za dohled nad jejich bezpečným zaváděním.