Indo-Pacifik

Diverzita a nejednotnost politických systémů a bezpečnostních priorit v regionu Indo-Pacifiku je dlouhodobě značná: Indo-Pacifik se vyznačuje velkou škálou rozdílných státních politických zřízení, správy věcí veřejných, zajišťování svobod a funkčnosti právních států. V regionu dlouhodobě dynamicky narůstá úroveň autoritářství, a tudíž nelze předpokládat demokratizaci regionu, což má dopad na tamní politickou, bezpečnostní či lidskoprávní situaci. Bezpečnostní priority mezitím odrážejí (geo)politickou roztříštěnost, kdy se hlavní mocnosti soustředí na vojenské a strategické soupeření a hospodářskou dominanci, zatímco menší ostrovní státy primárně řeší problémy, jako je změna klimatu a pirátství. Tyto rozdíly podtrhují předvídatelnou trajektorii roztříštěných priorit, nerovnosti a nerovnováhy, kdy hrozí, že místní a existenční problémy budou zastíněny agendami zaměřenými na moc.

V regionu probíhá převládá geopolitické napětí: Snaha o multilaterální politickou a ekonomickou spolupráci v Indo-Pacifiku slábne pod vlivem prohlubující se dichotomie mezi tzv. Západem a Východem. USA a ČLR vedou bilatelární soupeření, rozšiřují vliv prostřednictvím konkurenčních rámců – Washingtonského a Pekingského konsensu – a zároveň proti sobě navzájem uvalují sankce. Mnohé státy, zejména členové ASEAN, preferují neutralitu a pohybují se mezi tlaky bloků států. Současně v regionu nerovnovážně rostou rozpočty na obranu, přičemž nejvíce finančních prostředků investují do této oblasti ČLR, Indie a Japonsko. Se šesti státy s jadernými zbraněmi a nevyváženými konvenčními silami posiluje stupňující se konkurence spirálu výdajů v této oblasti, což zvyšuje rizika a potenciální důsledky budoucích konfliktů.

V souvislosti s teritoriálními spory a aktivitami řady státních a nestátních násilných aktérů se stupňuje úroveň nestability v Indo-Pacifiku: V Indo-Pacifiku probíhá množství územních sporů, které jsou podněcovány nejednoznačným vymezením hranic a nekompatibilními nároky, což vede k regionální nestabilitě. Panuje nejistota týkající se rizika možné eskalace konfliktu s potenciálními regionálními či globálními dopady a mezinárodním přesahem. Současně narušují bezpečnost státní i nestátní násilní aktéři – včetně separatistů, extremistů, teroristů, militantních, polovojenských a zločineckých skupin, nadnárodního organizovaného zločinu či pirátů – motivovaní různými záměry. Podněcují etnické, náboženské, ideologické konflikty, boje o suroviny i občanské války, čímž ohrožují státní správu a lidská práva. Vývoj naznačuje, že vnitrostátní i přeshraniční tlaky budou i v budoucnu podkopávat stabilitu v regionu.

Indo-Pacifik z části tvoří asijský bezpečnostní superkomplex, který se roztéká do světového bezpečnostního geokomplexu: Podstata asijského bezpečnostního superkomplexu spočívá v prudce se rozvíjejících státech v makroregionu Asie, Indo-Pacifiku, které mají vesmírné, námořní, jaderné, konvenční a územní ambice. Vojenská rovnováha je dána výskytem regionální supermocnosti a aliancemi menších států, kteří sekuritizují regionálního hegemona. Asijský superkomplex je daný nástupem/návratem Indie a ČLR do historicko-regionálních geopolitických kontextů. Protipól asijského geopolitického prostředí představuje společenství ASEAN, jakožto neutrální sdružení zemí a multilaterální bezpečnostní mitigační medium. Na základě dlouhodobosti daného trendu lze očekávat, že daná skutečnost bude platná i v budoucnu.

Státy Indo-Pacifiku mají rozdílnou úroveň ekonomické integrace a vyspělosti: Region má globální význam z hlediska hospodářského růstu a obchodu, přičemž zde vytváří až 60 % světového HDP. Nerovnoměrně tam zájmy prosazují a investují významní aktéři, kteří podporují trh, světové dodavatelské řetězce, inovace i výzkum. V Indo-Pacifiku početně roste střední třída a poptávka po zboží a službách. V oblasti se nachází řada nerostných a vzácných surovin. Jsou zde nejméně rozvinuté, rozvojové i vyspělé státy s různými stupni vývoje, životní úrovně, rozvoje a ekonomiky, mající strukturálními problémy, závislé na námořním obchodu a na zachování principu tzv. Freedom of navigation. Lze očekávat růst důležitosti regionu, přičemž případná nestabilita či konflikt bude mít globální negativní dopady. Současně lze předpokládat růst nerovnosti mezi státy.

Region je globálním dopravním uzlem, klíčovým z hlediska světových výrobních a dodavatelských sítí: Indo-Pacifik je ústředním bodem globálních dodavatelských řetězců, přičemž se zde nachází „továrna“ (ČLR) a kancelář světa“ (Indie), vedou zde klíčové námořní trasy a nachází se zde devět z deseti nejrušnějších přístavů. Složitá síť propojuje nadnárodní korporace a regionální malé a střední podniky. Oblasti jsou integrovány prostřednictvím investic na základě komplementarity a specializace. Se zintenzivněním průmyslových přesunů a dodavatelských řetězců roste vliv regionu na globální obchod, který je podporován západními exportními trhy. Tato klíčová role je ale spojena s riziky: nestabilita nebo konflikt v Indo-Pacifiku by mohly narušit světovou ekonomiku, globální trhy a produkční řetězce, což zdůrazňuje rostoucí význam megaregionu a potenciálně dalekosáhlý negativní globální dopad.

V regionu se vyskytuje značná společenská diverzita, nerovná sociální strukturalizace, sociální nerovnost a rozdílná nestabilita související s humanitárními výzvami: Indo-Pacifik je v demograficky, kulturně a etnicky obrovsky rozmanitý. Vyskytuje se tam 60 % světové populace, nejpočetnější státy a rozsáhlá megaměsta se složitou sociální hierarchií. Historické, kulturní, etnické a socioekonomické rozdíly podporují diskriminaci a sociální exkluzi, což zpochybňuje regionální stabilitu. Region také čelí častým environmentálním a humanitárním krizím, od přírodních katastrof po potravinovou nejistotu, kterou zhoršují slabé zdravotnické systémy, nedostatek humanitární pomoci, kriminalita, korupce a organizovaný zločin. Vleklé konflikty, migrace a rozdílná ochrana politických i občanských práv dále prohlubují nestabilitu. Vzhledem k těmto přetrvávajícím trendům bude sociální nerovnost a katastrofická lidskoprávní situace pravděpodobně i v budoucnu podkopávat regionální soudržnost a odolnost.

Socio-politické změny kopírují demografickou dynamiku: V prostoru tohoto makroregionu je koncentrovaná většina obyvatel Země, proto je význam regionu klíčový v globální ekonomické a geopolitické rovině. Čína jako druhý a Indie jako první populačně největší národ světa rychle dosahují ekonomického rozvoje, a společně s dalšími asijskými národy se přibližují k utlumenému populačnímu vývoji a stárnutí obyvatel. Současně aktuální růst obyvatel vyvíjí neustálý tlak na zdroje a stimuluje sociální konflikt. Na základě dlouhodobosti daného trendu lze očekávat, že daná skutečnost bude platná i v budoucnu. Bude tak růst význam i důležitost regionu, stejně jako rozsah potřeb, jež bude třeba zajistit v rozsáhlých populačních skupinách.

Možnosti přístupu k informacím a internetu se napříč Indo-Pacifikem liší. V regionu rostou rizika a hrozby spojené s činností v kyberprostoru: S ohledem na geografické rozložení regionu mají některé státy limitované možnosti týkající se přístupu ke světovému internetu. Na druhou stranu dochází k mobilní digitální propojenosti, roste penetrace internetu a množství chytrých telefonů, což přispívá k rychlé výměně informací v rámci největšího množství uživatel světa. Dostupné informace jsou v některých státech silně ovlivňovány cenzurou (např. Great Firewall v ČLR), propagandou, dezinformacemi a jiným manipulačním obsahem. S digitální expanzí a propojením Indo-Pacifiku roste intenzita a množství cílených kybernetických útoků aj. aktivit. Digitální úroveň jednotlivých států se v této oblasti razantně liší, stejně jako v jejich kyberobranných kapacitách a kyberschopnostech. Platnost skutečnosti lze očekávat i v budoucnosti.

Úrovně zajištění a vybudování základní infrastruktury se napříč státy Indo-Pacifiku liší: Zatímco některé státy mají špičkovou moderní pokročilou infrastrukturu, většina zemí se potýká s nedostatečným vybavením, což neumožňuje přístup k vodě, sanitaci a hygieně. Nedostatečné financování, stárnoucí infrastruktura a nespravedlivé rozdělování zdrojů, i navzdory rostoucím investicím, technologickým inovacím a iniciativám v oblasti urbanizace a konektivity, udržují regionální nerovnováhu. Státy, které jsou závislé na externím financování, se opírají o iniciativy, jako je projekt ČLR BRI, japonský PQI, americký IDFC a v budoucnu projekt EU GG. Bez vyšší míry a rozumného přerozdělování investic, mezinárodní spolupráce a inovací budou rozdíly v rozvoji a dostupnosti přetrvávat, což bude i nadále mít přímý dopad na kvalitu života a regionální kohezi.

Soupeření mocností – Spolupráce států v regionu: V reakci na soupeření mocností dojde s vysokou pravděpodobností ke zvýšení úrovně spolupráce států majících stejné názory na směřování regionu, a zároveň naroste rozdílnost názorů států s alternativními postoji a systémem. V Indo-Pacifiku lze sledovat vysokou míru multipolarity. Trend vyvažování a nástupu ČLR jako vyzyvatele USA bude ve střednědobém časovém horizontu posilovat. Kooperace nedemokratických na základě prolínajících se zájmů a vzájemné výhodnosti nebude pravděpodobně znamenat vznik oficiálních koalic. Naopak mezi demokratickými státy lze očekávat prohloubení oficiální spolupráce, vzniku a upevnění stávajících aliancí a koalic v širokém spektru oblastí. Nástup Indie do pozice regionální supermocnosti a vliv Ruska na Dálném východě bude rozsah a pravděpodobnost multipolárního uspořádání prohlubovat. V dlouhodobém horizontu poroste význam a mocenský potenciál středních mocností.

Zapojení do konfliktů – Změna politických režimů a volba zahraniční politiky: S nízkou pravděpodobností dojde ke změně politických režimů. Ke změně ve volbě zahraniční politiky v bilaterálním mocenském soupeření může u některých států dojít se střední pravděpodobností, u jiných s nízkou, a to především v závislosti na tom, do jaké míry budou do případných konfliktů zapojeni. Politické režimy jednotlivých států se v regionu změní s nízkou pravděpodobností, ať už by se jednalo o překlenutí od parlamentních republik k diktaturám, demokratických systémů k nedemokratickým či jiné. Momentálně lze v některých zemích sledovat rostoucí míru podpory autoritářství. Na druhou stranu u jiných států je současný systém poměrně pevně zakotvený či se nachází v pro ně vyhovujícím hybridním stavu. Většina států Indo-Pacifiku se nadále pokouší zastávat multilaterální politiku, nicméně již nyní lze u nich identifikovat určité “preference” v bilaterálním soupeření mezi USA a ČLR, přestože je nelze stoprocentně určit. Ke změně zahraniční politiky může u některých zemí dojít se střední pravděpodobností u jiných s nízkou.

Národní zájmy a zahraniční politika: Závody ve zbrojení a vojenské výdaje jako katalyzátor nestability a bezpečnostního dilematu. S rostoucím napětím souvisejícím s národními zájmy států Indo-Pacifiku dojde se střední až vysokou pravděpodobností ke zrychlení závodů ve zbrojení, navýšení vojenských výdajů, zintenzivnění vojenských cvičení a šíření zbraní hromadného ničení (ZHN), přičemž bude navýšena přítomnost ozbrojených sil napříč regionem. Rozdílné národní zájmy a zahraniční politika v Indo-Pacifiku s vysokou pravděpodobností budou pohánět bezpečnostní dilema, čím zintenzivní závody ve zbrojení, rozšíří se ZHN, navýší se rozpočty na obranu a technologický pokrok v oblasti zbraňových systémů, což prohloubí regionální nestabilitu. S nárůstem vojenských cvičení a zahraniční vojenské přítomnosti, zejména v prvním a druhém ostrovním řetězci. Rostoucí vojenská stopa, rozšíření leteckých a námořních operací spolu s rozšířením stávajících a výstavbou základen cizích mocností napříč Indo-Pacifikem a neutichající spirála zbrojení budou dále destabilizovat region a zvyšovat pravděpodobnost eskalace konfliktu.

Bezpečnostní dilema – Konflikty v tzv. šedé zóně a teritoriální spory: V souvislosti s posilováním bezpečnostního dilematu budou se střední pravděpodobností v Indo-Pacifiku eskalovat teritoriální spory a konflikty v tzv. šedé zóně. Teritoriální spory týkající se zejména Jihočínského moře, Východočínského moře a Korejského poloostrova budou eskalovat se střední pravděpodobností. Eskalace dlouhodobých teritoriálních sporů menšího významu, jako je např. soupeření o hranice v oblasti Doi Lang, O‘Tangav či Preah Vilhear, o námořní blok Ambalat či teritorium Kalapani a Susta, se očekává s nižší pravděpodobností. Naopak vojenské řešení tzv. Tchaj-wanské otázky se dá očekávat s vysokou pravděpodobností. K eskalaci může dojít zejména kvůli výše zmíněnému navýšení výdajů na obranu, přítomnosti ozbrojených sil jednotlivých států napříč regionem či jiným neočekávaným nebo méně očekávaným ”spouštěčem”. S vysokou pravděpodobností naroste rozsah a užívání hybridních aktivit v tzv. šedé zóně konfliktu. Stejně tak se dá očekávat rozšíření činnosti nestátních ozbrojených aktérů, nicméně jejich vliv na geopolitickou regionální situaci pravděpodobně nebude tolik významný.

Ekonomický růst – Rostoucí cena práce a dalších nákladů snižující konkurenceschopnost: V souvislosti s nárůstem počtu lidí spadajících do střední třídy, ekonomickým růstem, poptávkou po zboží a službách a požadavky na vyšší kvalitu života dojde s vysokou pravděpodobností k růstu ceny práce a dalších nákladů snižujících konkurenceschopnost jednotlivých států Indo-Pacifiku. To je dáno především rostoucími mzdami, ale také přísnější ochranou pracovních podmínek. Dané faktory také napomáhají větší soustředěnosti států na zajištění fungování a bezpečnosti dodavatelských řetězců. Významný nárůst nákladů ve výrobě zaznamenala ČLR, dochází k němu ale i v dalších zemích včetně Vietnamu, Indonésii či Filipínách. Pokud nebude levná výroba nahrazena automatizací nebo odvětvími s vyšší přidanou hodnotou, může nižší konkurenceschopnost regionu výrazně zasáhnout ekonomiky v regionu.

Přesun globálního těžiště světové ekonomiky, Trend zadlužení – Ekonomická prosperita, a naopak zadluženost, lokální a globální ekonomické krize: S vysokou pravděpodobností podpoří přesun globálního těžiště světové ekonomiky do Indo-Pacifiku ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ekonomickou konvergenci států, zvýší pravděpodobnost snižování chudoby a nárůst ekonomických rozdílů ve společnosti některých států. S vysokou pravděpodobností bude trend růstu zadlužení některých států živnou půdou pro sociálněpolitickou nestabilitu regionu. Od nového milénia se těžiště světové ekonomiky přesouvá z transatlantického k asijsko-indo-pacifickému prostoru, kde to kumuluje ekonomickou integraci, spolupráci a podporuje obchod. První (USA), druhá (ČLR), čtvrtá (Japonsko) a pátá (Indie) největší ekonomika se nachází v tomto regionu. Růstový potenciál zvyšuje největší koncentraci spotřebitelských trhů na světě, globální logistickou kapacitu a konvergentní hospodářský růst. V horizontu scénářů 2050 od Asijské rozvojové banky se na více než 85 % HDP Asie bude podílet jenom 7 ekonomik – ČLR, Japonsko, Jižní Korea, Indie, Malajsie, Thajsko a Indonésie. Země v Indo-Pacifiku, ať už rozvinuté nebo rozvojové, se potýkají s různou mírou zadlužení, dluhovou pastí a neschopností dluhy splácet. Zadlužení klíčových ekonomických mocností roste (Japonsko), pád amerického dolaru by způsobil okamžitou globální katastrofu. V dlouhodobém horizontu to může ohrozit suverenitu postižených států.

Pokračující demografické změny, úroveň urbanizace a migrace – Demografické rozložení a struktura, sociálně-ekonomická stabilita: S vysokou pravděpodobností dojde ke změně demografického rozložení a struktury států Indo-Pacifiku, přičemž migrace posílí asijský vliv ve světě, podpoří domácí rozvoj, nebo vyvolá politické konflikty a sociální nestabilitu v některých oblastech. S vysokou pravděpodobností se navýší úroveň urbanizace. V regionu probíhají velmi dynamické demografické změny, které povedou ve střednědobém horizontu k systémovým společensko-ekonomickým změnám. Například ČLR, Japonsko nebo Jižní Korea se potýkají se stárnutím populace, což vede k úbytku pracovních sil a zvyšujícím se nákladům na sociální zabezpečení a zdravotní péči, které mohou zpomalit hospodářský růst a urychlit automatizaci službách. Naopak v zemích, kde dochází k rychlému populačnímu růstu (tedy v Indonésii, Filipínách a Indii), se pravděpodobně zvýší urbanizace, což zintenzivní soutěž o pracovní místa a prohloubí sociální nerovnost. Zásadní roli bude hrát migrace, přičemž silnější vliv asijských diaspor ve světě posílí bilaterální vztahy a prostřednictvím remitencí podpoří rozvoj. V krizových scénářích migrace eskaluje humanitární a bezpečnostní problémy.

Digitalizace, závislost na „online“ a vývoj nových technologií – Manipulace informací a kybernetické aktivity: S pokračujícím trendem digitalizace a rostoucí závislostí společnosti na „online“ světě s vysokou pravděpodobností dojde k větší manipulaci šířeným obsahem a podobou šířených informací. Bude využita cenzura, propaganda, dezinformace, misinformace, hoaxy, fake news, malinformace a jiné informační operace. Výstupem může být například rozdělení percepce pohledů, zmatení, nejednota, ignorace a slepota k dané problematice, změna narativů, vymytí mozků. S vysokou pravděpodobností lze očekávat rozšíření množství, sofistikovanosti, intenzity i dopadů kybernetických aktivit, stejně jako nárůst množství aktérů činných v daném prostředí. Projeví se to zvýšenou aktivitou v kyberprostoru, kyberútoky, fungováním kritické informační infrastruktury, novými programy a škodlivými softwary, úniky, menší dostupností a integritou dat apod.

Investice a výstavba infrastruktury – Kvalita a konektivita infrastruktury: S vysokou pravděpodobností dojde ke zvýšení investic do infrastruktury ze strany klíčových aktérů napříč regionem což posílí zvyšování její kvality a konektivity uvnitř a vně megaregionu Indo-Pacifiku. Dá se očekávat, že klíčoví aktéři (ČLR a USA) budou pokračovat v rozsáhlých investicích a podpoře výstavby infrastruktury v regionu tak, aby potvrdili a rozšířili svůj vlastní vliv. Bude také docházet k soupeření o strategické významné projekty. Roli dále budou hrát také nadnárodní projekty (ADB, AIIB, MPAC, GMS, APEC Framework on Connectivity aj.). Nedá se ovšem určit schopnost a ochotu jednotlivých států budovat klíčovou infrastrukturu bez případné podpory jiných aktérů. Propojení představuje hnací sílu vnitřní integrace megaregionu a snahy vnějších aktérů, jako je EU, o upevnění diplomatických a hospodářských vazeb s cílem zvýšit lukrativnost Indo-Pacifiku ve světové politice.

Investice do výzkumu a vývoje – Vývoj nových technologií a inovace: Zrychlené tempo inovací a vývoje nových technologií souvisí zejména s investicemi do výzkumu a vývoje. Z investic v posledních letech je patrné, že státy napříč regionem vydávají stále větší podíl HDP na tuto oblast. S vysokou pravděpodobností lze nadále očekávat investice do výzkumu a vývoje v oblastech jako jsou umělá inteligence, polovodiče nebo technologie 5G. Případnou kritickou neznámou je tedy úspěšnost a případné výstupy daných snah. Stejně tak bude mít vliv, který aktér případnou inovaci přinese, zda a v jakém rozsahu ji pustí na globální trh a jak promění směřování světa. Indo-Pacifik jako jádrová ekonomická a informační oblast bude katalyzátorem budoucí světové výměny informací.

Politická nestabilita a změny v (mega)regionálním uspořádání: Případné narušení politické stability, jako jsou revoluce, převraty, selhání států, občanské války, zahraniční intervence či omezená životnost vůdců, by mohlo mít katastrofální následky na národní i regionální úrovni. Změny politických režimů a výkyvy vlád ovlivňovanými ideologií, interními a externími faktory, mohou destabilizovat vládnutí a ovlivnit směřování politiky i jednotu obyvatelstva. Současně zásadní roli při udržování míru a stability hrají regionální organizace, jako je ASEAN, nicméně rozkoly podél geopolitických preferencí nebo vznik nových regionálních orgánů mohou oslabit liberální mezinárodní řád, narušit rovnováhu moci a vyvolat nejistotu v rovnováze sil.

Změna zapojení významných aktérů: V otázce stability a směřování Indo-Pacifiku mají silný vliv významní a velmocenští hráči, jako je USA, ČLR či Ruská federace. Narůstá také role Indie a Indonésie. Jejich chápání a přístup významně ovlivňují podobu chodu, politiky, ekonomiky, vojenství i všech ostatních dimenzí regionu. Případná změna jejich zapojení a odhodlání v Indo-Pacifiku nadále působit by změnila kurz tamního dění a ovlivnila geopolitickou, ekonomickou i bezpečnostní situaci na regionální až globální úrovni. Potenciální rozvětvení by také mohlo být zapříčiněno příchodem a zvýšeným zájmem jiných cizích, prozatím ne tolik vlivných, světových aktérů.

Erupce vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a eskalace teritoriálních sporů: Erupce konfliktů, jakožto i eskalace teritoriálních sporů by mohla mít katastrofální dopad na vojenskou stabilitu a mezinárodní bezpečnost v regionu, stejně jako na fungování jednotlivých států, přičemž by byla negativně ovlivněna jejich schopnost zajišťovat povinnosti a základní potřeby obyvatelstva i vykonávat další činnost na vlastním území. Vzhledem k navyšující se přítomnosti ozbrojených sil a rostoucím výdajům na obranu napříč Indo-Pacifikem nelze vyloučit například náhodný incident sestřelení letounu nebo potopení plavidla, jež mohou vyústit v geograficky rozšířený konflikt mnoha aktérů. Případná nespokojenost obyvatelstva pak může eskalovat vnitrostátní situaci (viz politická dimenze).

Jaderná pozice a závod ve zbrojení: Rozšiřování jaderného arzenálu nedemokratickými státy spolu s agresivní rétorikou možného použití prohloubí regionální nestabilitu, což prohlubuje hrozba jejich možného šíření. Vývoj může hluboce rozdělit národy jednotlivých zemí, přičemž veřejné mínění bude prosazovat získání jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení. Dojde ke spuštění bezpečnostního dilematu, závodům ve zbrojení, rychlému nárůst vojenského potenciálu v Indo-Pacifiku, což mohou podpořit případné objevy nových technologií využitelných ve vojenství. Dynamika by mohla vést k vypuknutí mezinárodního konfliktu a teritoriálních sporů. Cyklus také může odvézt zdroje z jiných kritických odvětví, což může podnítit domácí nespokojenost a zhoršit širší sociálně-politické problémy a změnit směřování jednotlivých států a jejich zahraniční, finanční i domácí politiku.

Ekonomická krize: Strukturální problémy ekonomiky mohou vést k ekonomické krizi, tedy i k recesi. K tomu může přispět i narůstající míra domácích politických represí, ale také geopolitické napětí a vyšší počet restrikcí v mezinárodním obchodě. V případě, že mezi EU, USA a ČLR dojde ke zhoršení vztahů a výraznějšímu omezení vzájemného obchodu, bude to mít zásadní vliv na regionální i globální ekonomiku. Nejvýznamnějším případem, který by měl pravděpodobně nejsilnější negativní vliv v horizontu několika let, je krize ekonomiky ČLR.

Ekonomická konjunktura versus deglobalizace: Mezi klíčovými indicko-pacifickými zeměmi existuje pozitivní scénář politicko-ekonomického sbližování v důsledku vzájemného propojení ekonomik, které je posíleno účinky vznikajících zón volného obchodu po celém světě, přičemž nejvýraznější je jejich přesah do indicko-pacifického regionu. Očekávání ratifikace Regionálního komprehensivního hospodářského partnerství (RECP) jako další největší zóny volného obchodu naznačují optimismus ohledně pozitivních vnějších efektů konsolidace regionálních hospodářských partnerství. Otázkou zůstává deglobalizace čínsko-amerických a širších čínsko-západních vazeb a jejich přerozdělení, což může vyústit v deglobalizaci, fragmentaci světových regionů na oddělenější ekonomické bloky a rozšíření strukturálních problémů spojených s náhradou uříznutých outsoursouvaných a hodnotových řetězců.

Klimatické a demografické změny, respektive katastrofy a pandemie: Region čelí významným rizikům přírodních katastrof, včetně zemětřesení, sopečné činnosti, cyklónů, pandemií, které se zhoršují v důsledku klimatických změn (např. stoupající hladina moří, extrémní vedra). Tyto události vyvolávají a zhoršují humanitární krize, narušují státní služby, jako je zdravotní péče, a regionální ekonomiky. Může být zásadně ohrožen pracovní trh (např. v případě úbytku rybolovu). Dopady na životní prostředí mohou vést k přesídlení obyvatelstva, což zvýší tlak na města, chudobu a prohloubí nerovnosti. Sociální nepokoje mohou přerůst v násilné konflikty a politické krize. Demografické změny, včetně růstu a stárnutí populace, v kombinaci s globalizací, migrací a klimatickými změnami představují a přináší politické, sociální a ekonomické výzvy, které mají potenciál inovovat nebo degradovat při dané míře antropogenní entropie indo-pacifickou identitu.

Masivní cílené kybernetické útoky: Ovlivnit, narušit chod a fungování států mohou masivní kybernetické útoky. Výsledný vliv se pak odvíjí od jejich cíle a rozsahu efektu. Ať už by postihly kteroukoli z aspektů CIA triády (důvěrnost, integrita, dostupnost dat), úspěšné kyberútoky na kritickou informační infrastrukturu, obranné systémy nebo vládní sítě mají potenciál podrýt národní i regionální bezpečnost. Výsledkem by také mohl být masový únik a obměna citlivých informací, narušení komunikačních kanálů, základních služeb, odstřižení od internetu aj. aspekty podrývající obranyschopnost a fungování státu. Řešení případných problémů vyvstávajících z kyberútoků vyžaduje spolupráci různorodých složek a vynaložení značných finančních a dalších prostředků.

Nové objevy: Nepochybnou změnu a celkový otřes nejen v Indo-Pacifiku přinese potenciální nový objev v jakékoli oblasti, zejména ve vojenství (např. autonomní zbraňové systémy). V případě informační dimenze by takovýto nález spočíval v představení nových komunikačních kanálů, přenašečů informací (např. čipy), progres umělé inteligence v obecnou AI či umělou superinteligenci. Případnou změnu přinesou také objevy v neurobiologii, biotechnologii, informačních komunikačních technologiích či nanotechnologiích, které mají potenciál vyvolat revoluce napříč oblastmi, nestabilitu i změny v regionálních a globálních rámcích.

Narušení prostupnosti námořních cest a významné infrastruktury: Závislost regionu na námořním obchodu jej činí zranitelným vůči narušení klíčových námořních tras (Malacký průliv), které mohou být způsobeny geopolitickými konflikty (např. čínskou invazí na Tchaj-wan), změnami životního prostředí, pirátstvím nebo terorismem. Byla by ohrožena energetická bezpečnost a nedostatek základního zboží by mohl vést k humanitárním krizím. Kromě toho je kritická infrastruktura, jako jsou přístavy, námořní základny a energetické sítě, ohrožena fyzickými a kybernetickými útoky nebo přírodními katastrofami. Taková narušení by mohla katalyzovat otřesy globálního obchodu, zvýšit náklady, poškodit ekonomiky, destabilizovat regionální bezpečnost, narušit fungování států a zhoršit hospodářské a sociální problémy.

Změna zapojení významných cizích aktérů: Úroveň zapojení jednotlivých významných aktérů lze identifikovat skrze nárůst či snížení jejich zájmu o situaci a podmínky v megaregionu. Může k tomu dojít např. podporou či stažením finančních prostředků, investic z projektů v různých sektorech, umístěním či stažením vojenských jednotek z různých oblastí, uzavřením či odklonem od smluv, spolupráce a koalic. Tyto činy lze sledovat v reálném provedení nebo v brzkých stádiích, když se o dané záležitosti začíná diskutovat. Vysledovat přemýšlení o změně je možné z dialogů či projevů předních představitelů jednotlivých států. Obrovský dopad by mělo případné stažení USA či RF.

Standardy, alternativní narativy a nový řád: Klíčové státy regionu postupně vydávají vládní strategie pro utváření zahraniční politiky vůči Indo-Pacifiku (především Japonsko, Indie, ASEAN, Jižní Korea). Stejně tak činí i další světové země, jako Spojené království Velké Británie a Severního Irska (UK) a státy EU. Postupná debata o tvorbě pravidel a předcházení konfliktům je slabým signálem postupné integrace dalších států do přijímání nového řádu a jeho odrazu v mezinárodním právu. Snahy Pekingu o vývoz čínských standardů do Indo-Pacifiku a dále do světa pak mohou signalizovat budoucí vznik alternativní struktury mezinárodních vztahů „východního typu“ s rostoucí váhou nového formátu BRICS+. Tyhle standardy ovlivní obchod, bankovnictví, ale taky infrastrukturu a kontrolu nad informacemi. Rozvoj pokročilé datové analytiky a schopností umělé inteligence by mohl signalizovat informační válku.

Katalyzátory a inhibitory směřování režimů a centralita ASEAN: Možnou nestabilitu režimů nebo změn politického směřování v regionu bude možné pozorovat v rostoucí nespokojenosti veřejnosti, která se projeví protesty, korupcí nebo neschopností vlád uspokojovat základní potřeby národů. Na budoucí nestabilitu upozorní sociální nepokoje, extrémní rétorika a nárůst radikálních hnutí s rostoucí podporou zahraničních aktérů nebo známých osobností. Mezi indikátory mohou patřit také nekonzistentní narativy vedení, náhlé změny ve vedení a sbližování s neočekávanými vnějšími partnery. Vnější tlaky, jako jsou diplomatické roztržky, ekonomické sankce nebo vojenské manévry, mohou navíc signalizovat změny. Inhibice vývoje může být ovlivněná centrální diplomatickou rolí ASEAN a její rostoucího vliv regionu uprostřed eskalujícího napětí, a jejích mírových funkcí.

Erupce vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a teritoriálních sporů: Slabým signálem erupce zejména mezinárodních konfliktů a teritoriálních sporů může být nárůst napětí podle linií sporu, častější srážky a šarvátky tamních jednotek na i pod úrovní války, ale také užití paramilitárních sil a pořádkových složek, jako jsou námořní milice a pobřežní stráž. S vnitrostátním konfliktem by pak byla spojena větší intenzita protestů, činnosti radikálních, extremistických, povstaleckých a opozičních hnutí, násilí, kriminality, cílených útoků a atentátů na vedoucí představitele státu apod. Obecně slabým signálem je také oproti normálu zvýšený výskyt kybernetických útoků, vlivového působení, ekonomické karantény a sankcí a dalších hybridních aktivit jiných či domácích aktérů.

Navýšení schopností států a “řinčení” jadernými zbraněmi: Slabým signálem rapidního nárůstu schopností a kapacit jednotlivých států v regionu může být výrazné navýšení obranných rozpočtů nebo uzavírání a poptávka po kontraktech na dodávku prostředků umožňujících projekci síly (námořní a vzdušné, pozemní raketové dlouhého dosahu, zbraně hromadného ničení) či útočných a obranných zbraní. V oblasti jaderných zbraní může být za slabý signál považováno vyjádření odpovědných osob v rétorické rovině o připravenosti k použití či objevující se audiovizuální materiály na sociálních sítích a v médiích. Slabým signálem jejich možného rozmístění mohou být výsledky průzkumu veřejného mínění podporujícího daný úkon.

Objev nových technologií využitelných ve vojenství: Slabým signálem v oblasti objevů nových technologií využitelných ve vojenství mohou být například oznámení objevu, jeho prezentace v odborných žurnálech, médiích či daty podložené spekulace o jeho existenci a rozvoji.

Snížení prostupnosti námořních cest: Signálem blížící se snížené prostupnosti námořních tras může být rostoucí vojenské napětí, např. ohledně Tchaj-wanu, ale také jinde v Jihočínském moři. Konkrétně je nutné sledovat, zda nedochází ke zvyšování počtu vojenských anebo „hybrnidních“ civilních, účelově mobilizovaných plavidel v blízkostí klíčových průlivů, což by mohlo vést ke snaze ovládnout strategické trasy. Důležité je také monitorovat, zda nedochází k nárůstu počtu pirátských útoků a ke zvyšujícímu se námořnímu terorismu. Dalším ukazatelem může být snaha o ovládnutí strategických přístavů, jejich rozvoj a modernizace, a případné náznaky možného vojenského využití.

Přírodní katastrofy, klimatické změny, pandemie, demografické změny a socioekonomické napětí: Předzvěstí katastrofy mohou být nečekané a rozsáhlé migrace zvířat, dále také jejich vyšší nemocnost, objevy nových nemocí či změna trajektorie šíření nemocí. Změny klimatu mohou být pozorovatelné u teplotních extrémů, úbytku rybích populací, ztráty korálových útesů a zhoršující se hladiny nebo kvality vody, jež předznamenávají problémy s jejich nedostatkem. Včasnými indikátory jsou také změny v zemědělství, např. náhlé výkyvy výnosů plodin. Demografické změny migračních vzorců v důsledku vysídlení způsobeného klimatickými změnami a napětím zdrojů mohou vyústit ve velké migrační vlny a nárůst sociálního, politického a vojenského napětí.

Masivní cílené kybernetické útoky a nové objevy: Detekce přípravy masivních kybernetických útoků či případných anomálií, která mohou cíl varovat, je složitá s ohledem na dynamiku, neprůhlednost kyberprostoru i úroveň a sofistikovanost současných kyberhrozeb. Varovným signálem může být rostoucí množství útoků směřujících na konkrétní KII, případné omezení činnosti či obměna fungování systémů, zaznamenání narušení jedné z CIA triády dat, objevení škodlivého malwaru apod. Podstatným zdrojem informací je dark net či jiní aktéři a jejich kybernetické a zpravodajské složky, u nichž by bylo možné získat informace o případných signálech připravovaného masového kyberútoku. Zpozornět je třeba také v případě objevení se zpráv (internet, sociální sítě, dark web) o nových objevech a jejich vývoji, škodlivých softwarech, možnosti odstřižení se od internetu apod.

Slabým signálem možného narušení významné infrastruktury může být postupné uzavírání přístavů, nárůst počtu a intenzity fyzických a kybernetických útoků na tuto infrastrukturu. Slabým signálem pro masivní výpadek elektrické energie může být náhlý pokles výkonu nebo nestabilita přenosové soustavy. Co se týče kritické infrastruktury, možným slabým signálem je detekce přípravy kybernetických útoků vůči konkrétním prvkům kritické infrastruktury a s tím související problémy a výpadky konkrétních informačních systémů či únik citlivých dat, narušení jejich dostupnosti, důvěryhodnosti či integrity.