Afrika a Blízký východ - Rizika a příležitosti

Nestabilita a zhoršování životních podmínek povede ke zvýšení migračních pohybů, včetně těch mířících do zemí na jižním a východním pobřeží Středozemního moře a do jižní Evropy. Byť infrastruktura boje proti nelegální migraci budovaná poslední desetiletí a spolupráce na zadržování migrantů s regionálními partnery bude schopna omezit příchod rozsáhlejšího počtu uprchlíků přes evropské hranice, tato situace s sebou nese rizika schopnosti regionálních států vyrovnat se z humanitárního a ekonomického hlediska s příchodem většího počtu uprchlíků. Zároveň s sebou otevírá riziko nátlaku regionálních států na státy EU a možné využití obav z migrace a migračních pohybů aktéry nepřátelskými vůči EU (např. proruské síly v Sahelu).

Ostrovy stability

pravděpodobné

pravděpodobné

Riziko negativních dopadů migračních pohybů je možné mitigovat (byť nikoli eliminovat) prostřednictvím aktivní prevence konfliktů a spolupráce na jejich řešení, spolu s humanitární reakcí a opatřeními na podporu stabilizace místních institucí a podpory lokálního ekonomického rozvoje. ČR a EU musí být zároveň schopná aktivně budovat lokální ekonomická, politická a kulturní partnerství, která půjdou nad rámec snahy o omezování migrace do Evropy a musí být schopna využít tyto vazby na podporu svých zájmů a v rámci čelení aktivit nepřátelských aktérů, kteří jsou schopni využít obecné nespokojenosti s restriktivní evropskou migrační politikou a protizápadních nálad. V neposlední řadě musí být státy EU schopné normalizovat legální migraci a angažmá EU ve svém sousedství v rámci domácí politické sféry.

Substantivní V případě neřešení těchto rizik hrozí dopady na zájmy v oblasti společenské a politické stability a mezinárodního právního řádu a jeho stability. Neschopnost České republiky a EU vyrovnat se s příchodem většího počtu migrantských komunit do jižního sousedství EU a popř. i s jejich snahou o přechod hranice EU hrozí opakováním migrační krize a dalšího nárůstu protimigračních a protisystémových nálad mezi evropskými populacemi. Realistickým negativním dopadem je také rozvoj pašeráckých sítí a sítí organizovaného zločinu. Zároveň neřešení situace migrantů a jejich zadržování v tranzičních zemích, popř. na hranici EU, hrozí eskalovat do rozsáhlého porušování jejich základních lidských práv a tím i postupného rozrušování mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

Potenciální nárůst migračních pohybů souvisí s dalšími riziky, jakými jsou negativní dopady klimatických změn, rozpad státní autority a šíření ozbrojených konfliktů. Mitigace tohoto rizika je propojena s příležitostmi, jako jsou rozvoj smart urbanizace, udržitelného zemědělství.

Slabé státní instituce, zhoršující se socioekonomické podmínky a dopady klimatické změny vytvářejí živnou půdu pro šíření ozbrojených konfliktů v Africe a na Blízkém východě. Povstalecké, džihádistické a etnické skupiny rozšiřují svůj vliv zejména v Sahelu, střední Africe a Levantě. V některých státech dochází k převratům, v jiných k postupnému rozpadu státní autority. Nestabilita se přelévá i do sousedních států, což ohrožuje regionální bezpečnost a přispívá k nárůstu migračních tlaků směrem do Evropy. Některé státy si stabilitu udrží jen díky vnější podpoře.

Věk chaosu: Fragmentace a konec státního řádu v Africe a na Blízkém východě

mírně pravděpodobné

pravděpodobné

Prevenci šíření konfliktů je možné podpořit posilováním státní správy a právního státu v ohrožených zemích, zvyšováním odolnosti komunit vůči klimatickým a ekonomickým šokům a podporou participativních politických reforem. Důležitá je cílená rozvojová spolupráce zaměřená na budování infrastruktury, vzdělání a zdravotnictví, jakož i na podporu mediace konfliktů a místních mírových iniciativ. Včasné varovné systémy a podpora regionálních bezpečnostních rámců mohou pomoci včas reagovat na eskalaci násilí a zabránit dalšímu šíření nestability.

Velmi významný: Šíření konfliktů a nestability v Africe a na Blízkém východě by mělo přímé dopady na bezpečnost Evropy, včetně České republiky. Nárůst migračních tlaků, rozvoj nových teroristických hrozeb a ohrožení mezinárodních obchodních tras by zvýšily bezpečnostní rizika a destabilizovaly globální trhy. Rozpad státních struktur by omezil možnosti obchodní a rozvojové spolupráce a zvýšil závislost postižených regionů na humanitární pomoci. Česká republika by byla v rámci EU nucena čelit zvýšenému tlaku na humanitární, bezpečnostní a migrační politiku.

Riziko šíření konfliktů a nestability úzce souvisí s nárůstem terorismu, migrací vyvolanou klimatickými změnami a socioekonomickými nerovnostmi. Zároveň je provázáno s riziky spojenými s degradací životního prostředí, nedostatkem vody a potravin. Na druhé straně lze riziko částečně mitigovat využitím příležitostí v oblasti podpory udržitelného zemědělství, rozvoje obnovitelných zdrojů a posilování resilience komunit prostřednictvím vzdělávání, inovací a rozvojové spolupráce.

Slábnoucí státní instituce, prohlubující se socioekonomické nerovnosti a šíření ideologického extremismu v Africe a na Blízkém východě přispívají k růstu aktivit teroristických organizací. Zejména v oblastech Sahelu, Levanty a východní Afriky dochází k upevňování pozic džihádistických skupin, které využívají místní frustrace, klimatické změny a rozpad veřejných služeb. Teroristické hrozby se zároveň globalizují -- radikalizace a přímé útoky mohou zasahovat i evropské cíle. Neřešení tohoto trendu povede ke zvýšenému riziku destabilizace nejen v postižených regionech, ale i v jejich okolí.

Věk chaosu: Fragmentace a konec státního řádu v Africe a na Blízkém východě

pravděpodobné

velmi pravděpodobné

Boj proti nárůstu terorismu vyžaduje kombinaci bezpečnostních opatření a rozvojových iniciativ. Klíčové je podporovat stabilní, inkluzivní a legitimní státní instituce, posilovat odolnost komunit a rozšiřovat přístup ke vzdělání a pracovním příležitostem. Důraz by měl být kladen na prevenci radikalizace, budování protiteroristických kapacit místních bezpečnostních složek a podporu regionální bezpečnostní spolupráce. Zahraniční aktéři by měli investovat do obnovy zasažených oblastí, podpory mírových iniciativ a do posilování právního státu s ohledem na místní potřeby.

Významný: Nárůst terorismu v Africe a na Blízkém východě by ohrozil mezinárodní bezpečnost a vedl k vyšší potřebě zahraničních vojenských a stabilizačních misí, na kterých by se musela podílet i Česká republika. Zvýšené bezpečnostní hrozby by omezily rozvojové aktivity a investiční příležitosti v těchto regionech. Terorismus by navíc přispěl k šíření radikalizačních sítí směrem k Evropě a mohl by destabilizovat komunity s napjatou sociální situací. Dlouhodobě by tím byl oslaben vliv ČR v rámci mezinárodních organizací a partnerských iniciativ zaměřených na stabilitu a rozvoj.

Nárůst terorismu souvisí s degradací státní autority, šířením ideologického extremismu, zhoršujícími se dopady klimatických změn a sociálními nerovnostmi. Riziko je propojeno s migračními pohyby a narůstající frustrací mladé populace bez ekonomických perspektiv. Naopak příležitosti spojené s rozvojem vzdělávání, udržitelného zemědělství a ekonomické diverzifikace mohou sloužit jako nástroje prevence radikalizace. Významnou roli mohou hrát také programy zaměřené na posilování komunitní odolnosti a podpory mírových procesů.

V důsledku globální klimatické změny lze v regionu Afriky a Blízkého východu očekávat výrazné snižování dostupnosti pitné vody, což pravděpodobně povede k intenzifikaci konfliktů o vodní zdroje. Oblasti jako povodí Nilu, řeky Jordán a povodí Nigeru jsou obzvláště zranitelné a zvýšené riziko hrozí na Blízkém východě také Iráku, Íránu nebo Egypta. Klimatické změny se rovněž projeví vysycháním klíčových vodních útvarů, jako je např. Čadské jezero, což bude mít za následek zasolování půdy a její postupné znehodnocení pro zemědělské využití. Tyto procesy přispějí k poklesu zemědělské produkce a ztrátě pracovních míst v zemědělství, nedostatku a růstu cen potravin, což zapříčiní rostoucí závislost na zahraniční humanitární a potravinové pomoci. Zhoršující se životní podmínky povedou k migračním pohybům -- jak vnitroregionálním, tak směrem mimo daný region, přičemž výrazná část těchto migračních proudů může směřovat do Evropy.

Demografické a klimatické proměny

pravděpodobné

velmi pravděpodobné

V důsledku globální změny klimatu bude zapotřebí vypracovat strategie a zaměřit se na mechanismy snižování efektu klimatické změny v Africe a na Blízkém východě. UNEP vyčíslil tyto náklady do roku 2050 na cca 50 miliard dolarů ročně. Strategie týkající se snahy o snížení efektu globální změny klimatu zahrnují mj. odklon od fosilních paliv, ale také projekty týkající se vodního hospodářství a infrastruktury (zavlažovací technologie, zachycování vody, desalinizační zařízení především na Blízkém východě). Klíčová bude také regionální spolupráce ve využívání vodních zdrojů, ve které budou hrát důležitou roli mezinárodní organizace (OSN, AU, EU).

Významný: Pokud nebudou včas přijata opatření na zlepšení odolnosti a přizpůsobení se novým podmínkám v důsledku globálních změn klimatu, může se region ocitnout v permanentní krizi, která bude vyžadovat globální úsilí k jejímu řešení. Neřešená desertifikace a vysychání vodních zdrojů povede k nedostatku potravin v regionu Afrika a Blízký východ, což bude mít důsledky i pro Česko v podobě migračních vln. Nedostatek vody může být zneužíván ozbrojenými skupinami a posílit nestabilitu regionu, což povede ke zvýšeným nákladům na obranu a mezinárodní mírové mise. Navíc se státy regionu stanou ještě více závislými na zahraničních dodávkách potravin, což povede k jejich další nestabilitě a zranitelnosti.

Globální klimatická změna a s ní spojený nedostatek potravin mohou vyvolat rozsáhlé migrační vlny, které budou ohrožovat stabilitu regionu a přispívat k šíření nestability a nárůstu extremistických aktivit, zejména v oblasti Sahelu. Zároveň ale také snahy snižovat efekty klimatické změny mohou znamenat značné příležitosti pro region v podobě nutnosti energetické tranzice a odklonu od fosilních paliv. Potravinová krize může vést k větší podpoře udržitelného zemědělství a snahám o nalezení alternativních zdrojů potravin.

Postupná tranzice směrem od využívání fosilních paliv k jiným druhům energie bude mít ekonomické důsledky pro státy Afriky a Blízkého východu, které do velké míry v ekonomické oblasti spoléhají na export fosilních paliv -- ropy, zemního plynu. Byť pro řadu států nedisponujících dostatečně diverzifikovanými ekonomikami a schopností adaptace představuje energetická tranzice potenciální riziko, týkající se především stability jejich společností, tato změna představuje i významnou příležitost v oblastí vytvoření nových ekonomických partnerství. Ta se mohou týkat jak spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v oblastech nových technologií, tak i spolupráce při budování nové energetické infrastruktury a při adaptaci jejich ekonomik na nové podmínky.

Demografické a klimatické proměny

pravděpodobné

velmi pravděpodobné

Specifická strategie a nástroje k podpoře udržitelné energetické tranzice a schopnosti České republiky navázat v jejím rámci vzájemně prospěšná partnerství se odvíjí primárně od znalosti lokálního kontextu a existujících vazeb. Česká republika tak musí být schopná prostřednictvím sítě svých ambasád a dalších forem své přítomnosti v daných zemích aktivně vyhledávat příležitosti a propojovat české firmy s lokálními partnery a státními strukturami. Na české straně to také znamená podporu firem zapojených do perspektivních odvětví a jejich provázání s prioritami rozvojové asistence. V tomto kontextu se také nabízí podpora rozvoje nových perspektivních ekonomických oblastí, kde mohou českým firmám pomáhat potenciální synergie mezi energetickou tranzicí a novými ekonomickými sektory.

Významný: Využití této příležitosti má vazbu na posilování ekonomické bezpečnosti České republiky prostřednictvím navázání nových ekonomických partnerství a diverzifikace těch stávajících. Zároveň v případě využití této příležitosti a odpovídajících podmínek na straně lokálních partnerů dojde k podpoře stability mezinárodního řádu a stabilizace lokálních ekonomických systémů. Naplnění této příležitosti a úspěšná podpora energetické tranzice je pak navázána i na environmentální bezpečnost České republiky.

Podoba energetické tranzice je navázána na rizika v podobě migrace a šíření konfliktů a nestability v případě jejího nezvládnutí a rozvratu ekonomik závislých na exportu fosilních paliv. Zároveň je provázána s příležitostmi v podobě zvládnuté urbanizace a podpory rozvoje udržitelného zemědělství a adaptace lokálních ekonomik.

V Africe a na Blízkém východě se bude zvyšovat podíl obyvatelstva žijících ve městech, přičemž bude nadále narůstat populace ve velkých afrických megalopolích, jako jsou Kinshasa, Lagos, Káhira nebo Johannesburg. Proces urbanizace s sebou ponese značné příležitosti pro ekonomický rozvoj, ale také zvyšování kvality života při správném urbánním plánování za využití konceptu smart a liveable cities. Zlepšování kvality života ve městech bude souviset nejen s využitím nových technologií, ale také s větším důrazem na vytváření a management zelené a modré infrastruktury, vedoucí k ochlazování měst. Pokrok v technologické oblasti povede také k většímu využití bezemisních způsobů dopravy ve městech.

Demografické a klimatické proměny

nepravděpodobné

mírně pravděpodobné

K naplnění příležitosti bude zapotřebí především přenos znalostí a know-how v oblasti využití moderních technologií pro městské plánování. Vzhledem ke stěhování obyvatel do měst bude nutné zajistit alespoň základní vzdělání pro populaci afrických států a tlak bude také na vytváření kapacit vyššího vzdělávání (střední školy a univerzitní vzdělání). Kvůli demografickým změnám a narůstajícímu poměru mladé populace v regionu Afriky a Blízkého východu pak bude zapotřebí vytvářet nové pracovní příležitosti, které se budou koncentrovat především v městském prostředí.

Substantivní: Urbanizace v regionu Afrika a Blízký východ a větší využití moderních technologií znamenají pro Česko příležitosti především ve formě možných investic jak do infrastruktury, tak do technologického rozvoje. Nabízí se také příležitosti pro českou rozvojovou spolupráci ve formě sdílení know-how a transferu technologií. Důležitá je také podpora a edukace místních komunit k podpoře participativního plánování, jež s konceptem smart cities také souvisí. Příležitost se nabízí i ve formě vědecké spolupráce mezi univerzitami a výzkumnými organizacemi.

Proces urbanizace souvisí především s rizikem klimatické změny a nedostatku potravin, který hrozí v důsledku masivního stěhování obyvatel do měst a vytváření slumů. Zároveň je tato příležitost navázaná na energetickou tranzici, kdy odklon od fosilních paliv povede k většímu využívání bezemisních způsobů dopravy především ve městech.

V důsledku slabých institucí, zvyšující se nestability a zároveň dlouhotrvajících autoritářských režimů v Africe a na Blízkém východě bude docházet k tlakům na jejich tranzice. Tyto tlaky budou vycházet především z nespokojenosti místních obyvatel s vládami vybraných afrických a blízkovýchodních zemí, přičemž důležitými podněty bude také konec vlády prezidentů, kteří jsou u moci v některých případech až desítky let (Kamerun, Uganda). Konec jejich vlády může znamenat kolaps institucí a popř. vést k vnitřním konfliktům, ale na druhé straně představuje také příležitost pro tranzici k více svobodným a demokratickým režimům.

Ostrovy stability

mírně pravděpodobné

pravděpodobné

Pro naplnění základních podmínek příležitosti a tranzice autoritářských režimů směrem k více demokratickým režimům je především podpora občanské společnosti. Je nutné její zapojení do rozhodovacích procesů především v transformační fázi, přičemž klíčová je zde také podpora ze zahraničí. Pro úspěšnou tranzici je stěžejní ekonomický rozvoj, snížení sociálních nerovností ve společnostech a zajištění bezpečnosti, především v souvislosti s nebezpečím teroristických útoků.

Významný: Úspěšná tranzice povede ke snížení nestability v regionu a podpoře dodržování lidských práv. Česko by se mohlo v této oblasti angažovat formou rozvojové spolupráce zaměřené na ekonomickou stabilizaci v tranzičním a post-tranzičním období. Rovněž je zde prostor pro českou rozvojovou spolupráci a nevládní organizace, angažující se v oblasti podpory občanské společnosti a lidskoprávní problematice.

Tranzice režimů má vazby především na riziko šíření konfliktů a nestability v případě neúspěšné tranzice k demokracii a prohloubení bezpečnostní a politické nestability. V případě úspěšné tranzice pak lze očekávat posílení bezpečnosti v regionu a odolnosti států vůči šíření konfliktů a terorismu. Politická a bezpečnostní stabilita v regionu povede také ke snadnějšímu zavádění opatření na mitigaci globální klimatické změny a omezení migrace v důsledku bezpečnostní situace, ale také nedostatku ekonomických příležitostí v regionu.

Rostoucí tlak klimatických změn a omezených přírodních zdrojů v Africe a na Blízkém východě otevírá prostor pro rozvoj klimaticky odolných a ekologických forem zemědělství, jako je agroekologie, permakultura či regenerativní přístupy. Současně roste význam alternativních zdrojů potravin, včetně aquakultury, hmyzích proteinů, hydroponie a vertikálního farmaření. Pilotní projekty v Egyptě, Keni či SAE ukazují, že tyto inovace mohou zvýšit potravinovou bezpečnost, snížit závislost na dovozech a vytvořit nové ekonomické příležitosti pro místní komunity i zahraniční partnery.

Demografické a klimatické proměny

nepravděpodobné

mírně pravděpodobné

Podporu udržitelného zemědělství a alternativních zdrojů potravin lze realizovat investicemi do výzkumu, pilotních projektů a vzdělávání v oblasti agroekologie, aquakultury, hmyzích proteinů a vertikálního farmaření. Důležité je posilovat přenos technologií, budovat kapacity místních komunit a rozvíjet partnerství mezi veřejným, soukromým a akademickým sektorem. Mezinárodní rozvojová spolupráce by měla cílit na podporu klimaticky odolného hospodaření, přístup k financování inovací a vytváření lokálních hodnotových řetězců v zemědělství a potravinářství.

Substantivní: Podpora udržitelného zemědělství a alternativních zdrojů potravin v Africe a na Blízkém východě by posílila potravinovou bezpečnost a stabilitu v regionech, které jsou klíčové pro českou rozvojovou spolupráci a mezinárodní bezpečnost. Zlepšení soběstačnosti by snížilo riziko migračních tlaků a zmírnilo potenciální humanitární krize. Česká republika by mohla posílit svou ekonomickou přítomnost prostřednictvím technologií a know-how v oblasti udržitelného zemědělství a přispět k podpoře globálních cílů udržitelného rozvoje i stabilizace partnerských regionů.

Rozvoj udržitelného zemědělství a alternativních zdrojů potravin je úzce propojen s mitigací dopadů klimatických změn, posilováním ekonomické bezpečnosti a stabilizací ohrožených komunit. Přispívá k prevenci migračních tlaků a snižuje rizika spojená s nedostatkem vody a potravin. Příležitost je zároveň synergická s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a technologických inovací v oblasti smart agriculture. Úspěšné využití této příležitosti může posílit odolnost států vůči šíření konfliktů a radikalizace.