Strat:Fors

Evropa - Rizika a příležitosti

Rizika

1

Hospodářský úpadek a závislost na vnějších aktérech

Česko nedokáže účinně upgradovat svůj hospodářský model (např. včasným přechodem na Průmysl 4.0 a zelené technologie). Dojde k částečné deindustrializaci, zachovaný průmysl pak bude produkovat jen nízkou přidanou hodnotu. To bude mít masivní dopady na blahobyt i soudržnost společnosti, druhotně pak na schopnost financovat funkční státní služby. Česko se stane částečně „středoevropským Detroitem“, částečně zaostalým dodavatelem základních komponentů. S tím bude souviset prohloubení míry hospodářské závislosti na vnějších aktérech – primárně západoevropském jádru v čele s Německem, potenciálně ale i dalších ekonomických hráčích (Čína).

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je riziko navázáno:

Marginalizovaná Evropa

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2035):

nepravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2050):

pravděpodobné

Strategie a nástroje k prevenci / mitigaci rizika:

Hlavní strategií je promyšlené a adekvátními zdroji podpořená národní průmyslová a výzkumně-vzdělávací politika. Česko by mělo masivně investovat do technologického upgradingu své ekonomiky dle principu 2D – digitalizace a dekarbonizace. Součástí jsou masivní investice do lidského faktoru (zejména vzdělávací systém) a vědy, výzkumu a inovací. Souběžně by Česko mělo být aktivním a konstruktivním hráčem v EU, protože upgrading české ekonomiky může účinně proběhnout je v unijním rámci. Česko by mělo usilovat o posilování soudržnosti a autonomie EU, jejíž součástí je i spravedlivá distribuce investic uvnitř EU.

Dopady neřešených rizik na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Zcela zásadní: Zaostávající a závislá země bude jen stěží schopna formulovat a prosazovat své zájmy. Nebude mít dostatečné vnitřní zdroje a předpoklady pro budování a udržení tvrdé i měkké moci (ekonomický potenciál, lidský potenciál). Naopak bude silně vydíratelná ze strany států i ekonomických aktérů, na kterých bude závislá.
2

Postupný rozpad vnitřního trhu EU

Klesající výkonnost evropské ekonomiky povede členské státy k obcházení společných pravidel a zachraňování domácích podniků. Centrální evropské instituce nedokáží těmto krokům efektivně bránit, což povede k oslabování jejich kredibility a rostoucí unilaterální aktivitě členských států. Hospodářské problémy dále povedou k ochranářským opatřením i v jiných oblastech společného trhu a základních svobod. Rozpad povede k vytváření menších bloků, v některých případech i vyčlenění jednotlivých členských států.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je riziko navázáno:

Marginalizovaná Evropa

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2035):

nepravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2050):

pravděpodobné

Strategie a nástroje k prevenci / mitigaci rizika:

Hlavní strategií je dlouhodobá snaha o podporu funkčního vnitřního trhu a zvyšování konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Klíčové je také udržení solidarity mezi členskými státy, aby zůstal věrohodný narativ o výhodnosti jednotného trhu pro všechny účastníky. Je také zapotřebí upevňovat dohledové pravomoci evropských institucí, které měří všem členským státům stejně.

Dopady neřešených rizik na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Životně důležitá: Rozpad vnitřního trhu by oslabil jednotlivé státy i Unii jako celek ve vztahu k vnějším aktérům. Síla, kterou EU čerpá z velikosti svého trhu a schopnosti stanovovat standardy, by významně klesla. Související hospodářský pokles by dále oslabil schopnosti členských států investovat do své zahraniční a bezpečnostní politiky.
3

De-demokratizace Česka

V Česku proběhne zásadní oslabení hlavních prvků demokratického vládnutí. V důsledku volebního vítězství koalice různých neliberálních a autoritářských sil dojde k ovládnutí exekutivy a postupnému útoku na další klíčové instituce: justici, média, vzdělávací systém, samosprávu, občanskou společnost. Klíčové mocenské páky tak budou v rukou oligarchických elit, které je využijí primární k uspokojování svých vlastních zájmů. Volby budou nadále probíhat, ale budou čím dál méně férové. V zahraniční politice lze očekávat budování aliancí s podobnými režimy v rámci EU, ale i riziko úpadku do závislosti na autoritářských velmocech (Čína, Rusko). Tento model je tedy obdobou současného vývoje v Maďarsku, Turecku či Srbsku.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je riziko navázáno:

Platí pro různé scénáře.

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2035):

mírně pravděpodobné / pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2050):

pravděpodobné

Strategie a nástroje k prevenci / mitigaci rizika:

Posilování odolnosti a nezávislosti domácích institucí, zejména pak demokratických brzd a protivah. Posílení nezávislosti a zajištění dostatečného financování veřejnoprávních médií, školství, vědeckých a kulturních institucí. Úzká spolupráce v rámci EU v agendách podpory demokracie a vlády práva, včetně nadnárodních mechanismů podpory nezávislých médií, soudnictví, menšin apod.

Dopady neřešených rizik na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Zcela zásadní: Formulace politik by zde nesledovala zájmy české společnosti, ale kombinaci partikulárních zájmů oligarchických elit a jejich autoritářských patronů (např. z Číny či Ruska).
4

Evropská hegemonie Ruska

Stažení USA z Evropy, neúspěšná konsolidace EU, poválečná kontrola Ruska nad Ukrajinou a subjektivní pokles pocitu ohrožení v zemích NATO/EU využije Rusko k masivnímu vlivovému působení s cílem orientovat tyto země na národní strategie ve vztahu k USA a (hlavně při nezájmu USA plnit závazek vůči NATO) Rusku. To bude znamenat erozi NATO vedoucí k jeho rozpadu. Vydírací potenciál Ruska prudce vzroste, poroste přitažlivost dovozu ruských surovin a potenciálu ruského trhu. Nestejnoměrné individuální vazby jednotlivých zemí na Rusko znemožní jednotu EU, budou bránit budování jednotné obrany a umožní Rusku rozšiřovat svou sféru vlivu a usilovat o hegemonní postavení v Evropě.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je riziko navázáno:

Marginalizace Evropy ČL 1: Ovládnutí celé Ukrajiny Ruskem ČL 2: Stažení USA z Evropy, rozpad NATO

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2035):

mírně pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek rizika (2050):

mírně pravděpodobné

Strategie a nástroje k prevenci / mitigaci rizika:

Definovat strategii budování odolnosti založenou na detekci a analýze hrozeb, efektivní spolupráci a koordinaci státních institucí doma i v EU a NATO, podpoře vzdělávání v oblasti mediální a informační gramotnosti, posilování občanské společnosti, přesvědčivé strategické komunikaci státu. Formovat společnou strategii Evropy vůči americké administrativě se snahou zachovat maximum vzájemného vztahu a strategických garancí USA, plnit vlastní závazky vůči NATO. Zároveň konsolidovat Evropu v ekonomické, politické a vojenské oblastech a odstrašovat tak Rusko a další vyzyvatele (hard power) a posilovat vnitřní i vnější přitažlivost modelu EU -- včetně vůči USA (soft power).

Dopady neřešených rizik na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Prohloubení rozporů mezi východní a západní Evropou, pokles ochoty zemí západní a zejména jižní Evropy k zajištění obrany zemí střední a východní Evropy. Rozpad NATO a nejednotná EU budou při šířící se hegemonii Ruska pro ČR jako malý nejaderný stát existenčně ohrožující. Rusko navíc najde v ČR/Evropě vnitřní spojence, kteří budou dále omezovat jednotu a akceschopnost ČR/EU jak na evropském poli, tak regionálně i individuálně. Eroze transatlantické vazby otevře prostor pro vyzyvatele Evropy (Rusko a Čínu, antiliberální síly USA), kteří se budou nadále snažit podkopávat demokratické hodnoty evropských států, regulatorní roli EU. Evropa bude náchylnějším místem ke vzniku válečných konfliktů.

Možné vazby na jiná rizika a příležitosti:

negativní vazby na marginalizovanou Evropu, pozitivní vazby na konsolidovanou Evropu

Příležitosti

1

Posílení evropské integrace

EU se stane vnitřně konsolidovaným a navenek uznávaným a akceschopných globálním aktérem. Geograficky se EU rozšíří na většinu kontinentu, zahrne tedy státy západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko, popř. i další evropské země (např. Velká Británie, Norsko, Gruzie). Národní i reformované nadnárodní politické instituce se budou těšit důvěře a legitimitě u výrazné většiny evropské společnosti, politická soutěž bude probíhat v rámci pluralitní demokracie. V takovém kontextu budou moci být účinně hájeny ekonomické i bezpečnostní zájmy české společnosti.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je příležitost navázána:

Konsolidovaná Evropa

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2035):

méně pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2050):

méně pravděpodobné

Strategie a nástroje k naplnění příležitosti:

Česko identifikuje hlavní scénáře budoucího posilování evropské integrace, definuje své priority a aktivně se bude podílet na podpoře těch scénářů, které povedou k jejich účinnému prosazování. Česko bude signalizovat podporu klíčovým iniciativám a projektům -- společná měna, posílení většinového principu v politikách EU, strategická autonomie, společná obrana -- a výměnou za rámcovou podporu tohoto procesu bude prosazovat své dílčí priority (např. zájem o východní křídlo, prohlubování vnitřního trhu, přísun strategických investic apod.).

Dopady naplnění příležitosti na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Velmi významný: Konsolidovaná a funkční Evropa vytvoří klíčový rámec pro zajištění dvou základních zájmů české společnosti: tedy bezpečnosti a prosperity. Zároveň bude ale také limitem pro rozhodování na národní úrovni, zájmy tedy budou muset být formulovány multilaterálně a nadnárodně.
2

Hospodářské a politické navázání Česka na sever/severozápad EU

Přes postupný rozpad vnitřního trhu a klesající kohezi uvnitř EU se vytvoří menší ekonomické bloky, přičemž jeden z nich bude navázaný na Německo a bude zahrnovat především Nizozemsko a skandinávské státy s podobným přístupem k řadě ekonomických otázek. Česko má příležitost se i vzhledem k dlouhodobým ekonomickým vazbám odpoutat od „střední Evropy" a pevně se ukotvit v tomto bloku, jenž si zachová v rámci možností určitou úroveň prosperity a sociálního smíru.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je příležitost navázána:

Marginalizovaná Evropa

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2035):

méně pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2050):

méně pravděpodobné

Strategie a nástroje k naplnění příležitosti:

Česko postaví svoji evropskou politiku na důrazu na stabilní instituce a vládu práva v kombinaci s funkčním vnitřním trhem a udržitelným rozpočtovým chováním. Bude dále posilovat rozvoj hospodářské a politické spolupráce s Německem, Nizozemskem a skandinávskými státy.

Dopady naplnění příležitosti na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Významný. Takový vývoj by umožnil zabránit větším hospodářským škodám a profiloval by Česko na mezinárodní úrovni jako progresivního a stabilního člena evropského společenství.
3

Německá Zentralmacht Evropy

Německo se chystá investovat velké prostředky do konsolidace Evropy, stojíce pod tlakem jak USA, tak Ruska a Číny. V případě, že SRN zvládne v transformaci svého hospodářského modelu, konsolidaci svého politického systému a vybudování ozbrojených sil/modernizaci relevantní infrastruktury, bude mít potenciál hrát roli ústřední mocnosti Evropy, která bude schopna investovat politický kapitál i nezbytné prostředky do konsolidace EU (NATO). Takové Německo bude hledat spojence mj. ve střední Evropě.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je příležitost navázána:

Konsolidovaná Evropa

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2035):

pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2050):

mírně pravděpodobné

Strategie a nástroje k naplnění příležitosti:

ČR může aktivní a iniciativní politikou jako partner Německa (a velké evropské pětky) přispět ke konsolidaci Evropy. Tato aktivní strategie by měla identifikovat konkrétní agendy, kde má ČR komparativní výhody, vytvářet s ústřední mocností Německa formy spolupráce od podílu na dané agendě až po roli „leading nation".

Dopady naplnění příležitosti na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Aktivní role a podíl na německém konsolidačním úsilí může posílit vztahy se SRN, zvýšit vliv ČR v rámci EU i v mezinárodních vztazích obecně, a to i s ohledem na očekávané destruktivní úsilí Ruska, do značné míry i Číny, popř. i USA.

Možné vazby na jiná rizika a příležitosti:

pozitivní vazby na konsolidovanou Evropu, negativní na rozpad NATO
4

Posílení obranyschopnosti Evropy

Odchod USA z Evropy nabízí evropskému kontinentu příležitost oprostit se od závislosti na USA v oblasti zajištění vlastní obrany. Změny vedoucí k vytvoření společné evropské armády budou doprovázeny změnami v poměru sil v mezinárodní vztazích.

Název scénáře v dílčích strategických předpovědích, na který je příležitost navázána:

ČL 2: Stažení USA z Evropy a odchod z NATO

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2035):

méně pravděpodobné

Pravděpodobnost naplnění základních podmínek příležitosti (2050):

pravděpodobné

Strategie a nástroje k naplnění příležitosti:

Klíčovým předpokladem, který ovlivní případný úspěch tohoto scénáře, je ochota evropských států spolupracovat na zajištění evropské bezpečnosti tváří v tvář výzvám, jimž Evropa čelí. Právě jednota a společná vize mohou vést ke konkrétním krokům vedoucím nakonec k posílení evropské bezpečnosti.

Dopady naplnění příležitosti na ústřední zahraničněpolitické zájmy státu:

Zásadní: V takovém případě by se Evropa odpoutala od závislosti na vojenských dodávkách USA, stala by se americkým rovnocenným partnerem a mohla by v oblasti bezpečnosti vystupovat zcela autonomně.