EDTs - Rizika a příležitosti

Monopolizace vesmírných dopravních služeb se stává realitou v důsledku prudkého růstu firmy SpaceX, která dominuje trhu s raketovými starty a postupně bude dominovat i trhu terestriální a meziplanetární komunikace díky megakonstelaci Starlink. V roce 2024 společnost uskutečnila 87 % všech amerických orbitálních startů, čímž předčila konkurenci jako ULA, Blue Origin a Rocket Lab. Administrativa prezidenta Trumpa ukončila programy SLS a Orion, po misi Artemis III posílila závislost NASA na komerčních partnerech, zejména na SpaceX disponující infrastrukturou, jež konkurence nenabízí. Navíc, s přesměrováním financí na mise zaměřené na Mars, které odpovídají cílům Elona Muska, se SpaceX stává klíčovým hráčem ve vesmírném průmyslu.

Technoautoritářská budoucnost

velmi pravděpodobné dopad významný

velmi pravděpodobné dopad významný

Pro prevenci rizika monopolizace ve vesmírném sektoru by česká vláda měla reflektovat globální trend odklonu od mezivládních agentur typu Intelsat či ESA, které tradičně zajišťovaly rovnováhu v přístupu k vesmíru. Tento model je postupně nahrazován přímou státní podporou národních firem -- jako v případě USA a SpaceX --, což vytváří asymetrické konkurenční prostředí. Česká strategie by měla stavět na konsorciální spolupráci, evropské koordinaci, podpoře otevřených standardů a výzkumných kapacit. Namísto spoléhání se na jeden dominantní komerční subjekt je třeba budovat pluralitu aktérů i skrze veřejné investice a grantové nástroje.

Neřešení rizik monopolizace vesmírných služeb silnými státy může oslabit schopnost České republiky hájit své zahraničněpolitické zájmy v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí při budování základen na Měsíci. Je klíčové usilovat o posílení evropské strategické suverenity, zejména skrze aktivní účast na společných programech EUSPA a ESA. Česká republika může zároveň sehrát konstruktivní roli na půdě OSN podporou multilaterálních režimů a návratem k mezivládním modelům spolupráce, které zajišťují rovnější přístup menších států ke klíčovým technologiím. Pasivita by mohla vést k vyloučení z rozhodovacích procesů, závislosti na zájmech silnějších a k čisté nutnosti respektovat americké zájmy přes Artemis Accords i přes měnící se politické priority USA.

Rozpad systému smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení

Postupné nabourávání mezinárodních smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení povede kromě závodů ve zbrojení také k možné proliferaci hypersonických technologií k nestátním aktérům po celém světě, což následně může v klíčových světových regionech vést k narušení stability a postupné změně rovnováhy sil ve prospěch nedemokratických a autoritářských režimů.

Technoautoritářská budoucnost

pravděpodobné dopad velmi významný

pravděpodobné dopad velmi významný

ČR má v tomto ohledu pouze omezenou pozici vůči velmocem a mocnostem, které disponují hypersonickými technologiemi. Nabízí se pouze apel na tyto státy, aby diplomatickým jednáním nadále udržovaly systém mezinárodních smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení a do budoucna přikročily k jejich doplnění/rozšíření.

V důsledku rozpadu systému mezinárodních smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení může dojít k narušení mezinárodní stability zejména v klíčových regionech Indo-Pacifiku a Blízkého a Středního východu. Hypersonické technologie v rukou nestátních aktérů mohou výrazněn negativně ovlivnit ekonomickou bezpečnost ČR zejména z hlediska zásobování českého průmyslu po moři.

Rozpad systému smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení

Vlivem neprodloužení a odstoupení od současných mezinárodních smluv dojde k obnovení závodů ve zbrojení včetně oblasti hypersonických technologií. V tomto kontextu bude čím dál složitější vymáhat existující dohody o kontrole zbrojení, a tak dojde k proliferaci těchto zbraňových systémů jak ke státním, tak k nestátním aktérům.

Technoautoritářská budoucnost

velmi pravděpodobné dopad velmi významný

velmi pravděpodobné dopad velmi významný

Podobně jako ve výše zmíněném souvisejícím riziku má ČR velmi omezený manévrovací prostor. Nabízí se pouze apel na tyto státy, aby diplomatickým jednáním nadále udržovaly systém mezinárodních smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení a do budoucna přikročily k jejich doplnění/rozšíření.

V důsledku rozpadu systému mezinárodních smluv o kontrole zbrojení/odzbrojení může dojít k narušení mezinárodní stability zejména v klíčových regionech Indo-Pacifiku a Blízkého a Středního východu.

Hypersonické zbraně v rukou nestátních aktérů

Zneužití kvantových počítačů nestátními aktéry (popř. státem podporovanými aktéry jako v případě Číny) k prolomení stávajících bezpečnostních kryptografických prostředků dříve, než státy zrealizují přechod na postkvantové protokoly, bude mít drastické dopady na schopnost států rychle a bezpečně komunikovat (jak vnitrostátně, tak mezinárodně). Kvantové počítače by mohly prolomit široce používané asymetrické šifrovací algoritmy (např. RSA, ECC), což by útočníkům umožnilo dešifrovat citlivou komunikaci mezi státními institucemi. Prolomením autentizačních mechanismů by útočníci mohli získat neoprávněný přístup do systémů kritické infrastruktury (např. energetika, doprava, zdravotnictví), což by mohlo vést k sabotáži, špionáži nebo ochromení státu. Riziko z hlediska bezpečné výměny informací představuje rovněž zneužití AI ze strany útočníků. Kromě hledání zcela nových vektorů útoků generovaných AI spočívá riziko také v možnosti exponenciálního růstu objemu a intenzity jednotlivých útoků. Využití AI útočníkovi umožňuje zaměřit se na mnohem větší skupinu potenciálních obětí, a to včetně jejich segmentace za účelem dosažení požadovaných cílů -- od získání citlivých dat až po znepřístupnění vybraných služeb.

Technoautoritářská budoucnost

mírně pravděpodobné dopad zcela zásadní

nepravděpodobné dopad významný

Vývoj a nasazení postkvantové kryptografie (PQC), tj. nových kryptografických algoritmů odolných vůči útokům kvantových počítačů. V ideálním případě by tento proces měl probíhat současně se standardizací jednotlivých algoritmů -- v současnosti je v tomto ohledu aktivní zejména americký NIST, který vede mezinárodní proces výběru a standardizace algoritmů PQC (např. CRYSTALS-Kyber, Dilithium).

Neřešení rizika by mohlo vést k prolomení důvěrné komunikace státních aktérů, ohrožení kritické infrastruktury států, rozsáhlým kybernetickým útokům a ztrátě důvěry občanů i spojenců vůči státu. Hrozí také ekonomické škody, rozpad digitální bezpečnosti a možnost manipulace demokratických procesů. Bez přechodu na postkvantovou kryptografii by se státy staly zranitelnými vůči zpětné dešifrovací analýze, což by mělo vážné a dlouhodobé dopady na národní bezpečnost i suverenitu.

Globální Úmluva o regulaci kvantových technologií

Globální úmluva o regulaci kvantových technologií by v případě jejího přijetí a dodržování (což vyžaduje i odpovídající kontrolní mechanismy) zamezila nežádoucím dopadům porušování těchto technologií. Pokud by se státy a mezinárodní organizace zřekly využívání kvantových počítačů ke kybernetickým útoků a zamezily v tom i nestátním aktérům, došlo by k zvýšení možností mírového a přínosného využití těchto technologií. Součásti globální úmluvy by byla také formulace jednotných standardů pro kvantové technologie, které by sjednotily klíčové bezpečnostní parametry pro tento druh technologií. Díky tomu by bylo možné nejen zajistit vzájemnou odolnost komunikačních systémů jednotlivých států, ale také identifikovat pokusy o zneužití těchto technologií ať už ze strany státních nebo nestátních aktérů.

Techno-demokratická budoucnost

pravděpodobné dopad velmi významný

pravděpodobné dopad velmi významný

Česká republika prostřednictví standardní i expertní diplomacii vedenou IT-experty může působit v rámci mezinárodního společenství ve spolupráci se spojenci jako významný „tahoun" přijetí této úmluvy a může přitom využívat zkušeností s obdobnými úmluvami. Česko má s touto rolí významné zkušenosti a respektované postavení ve světě, kdy obdobným způsobem vystupovalo již v minulosti (např. The Prague Proposals).

V prostředí zlepšené kyberbezpečnosti bude moci ČR uskutečňovat svoje celkové bezpečnostní zájmy i zájmy v mírovém využívání kyberprostoru, což bude přispívat k jejímu ekonomickému růstu. Sníží se i náklady, které by musely být státním i soukromým sektorem vynakládány v případě neregulovaného šíření kvantových technologií a jejich užití nepřátelskými aktéry proti zájmům ČR.

Zneužití kvantové ICT a AI nestátními aktéry, Revize bezpečnosti 5G a regulace decentralizovaných sítí

Geoengineering představuje příležitost pro Českou republiku vybudovat nové high-tech průmyslové odvětví s globálním dosahem. Jde o oblast strategického významu, která propojuje klimatickou vědu, vesmírné technologie, IT i materiálové inženýrství. Včasná investice do výzkumu, regulace a průmyslové infrastruktury může zajistit České republice pozici důvěryhodného partnera v evropských i mezinárodních iniciativách. Zapojením univerzit, startupů a státem podporovaných inovačních center lze vytvořit nové exportní segmenty a expertní know-how. Geoengineering -- včetně technologií pro řízení slunečního záření nebo zachytávání CO₂ -- bude nevyhnutelnou součástí globální reakce na změnu klimatu.

Techno-demokratická budoucnost

velmi pravděpodobné dopad substantivní

velmi pravděpodobné dopad velmi významný

K naplnění geoengineeringového potenciálu by Česká republika měla přijmout komplexní strategii kombinující výzkum, průmyslovou politiku a mezinárodní spolupráci. Prvním krokem je vytvoření národní výzkumné agendy v rámci Technologické agentury ČR a Akademie věd, která propojí klimatickou vědu, materiálový výzkum a vesmírné technologie. Paralelně je třeba podpořit vznik specializovaných startupů skrze cílené granty a inkubační programy. Klíčové bude také propojení s evropskými iniciativami v oblasti klimatických technologií a aktivní účast v debatách OSN o regulaci geoengineeringu. Včasná investice do regulace, infrastruktury a talentu umožní Česku stát se relevantním hráčem v nastupujícím odvětví.

Naplnění příležitosti v oblasti geoengineeringu by mohlo významně posílit ústřední zahraničněpolitické zájmy České republiky, jak jsou definovány v klíčových strategických dokumentech. Podle Koncepce zahraniční politiky ČR jsou těmito zájmy bezpečnost, prosperita, udržitelný rozvoj a lidská důstojnost. Investice do geoengineeringových technologií by mohly přispět k posílení bezpečnosti prostřednictvím rozvoje kapacit pro zvládání klimatických krizí, čímž by se zvýšila odolnost státu vůči environmentálním hrozbám. Zároveň by podpora tohoto odvětví mohla stimulovat ekonomický růst a inovace, čímž by se zvýšila prosperita země. V oblasti udržitelného rozvoje by geoengineering mohl nabídnout nástroje pro efektivní reakci na změnu klimatu, což by bylo v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Navíc by aktivní účast v mezinárodních diskusích o regulaci geoengineeringu mohla posílit postavení České republiky jako zodpovědného a angažovaného člena mezinárodního společenství.

Monopolizace dopravy ve vesmíru

Česká republika čelí zvyšujícím se hrozbám kybernetických útoků a informačního vměšování ze strany cizích mocností. Revize bezpečnosti sítí 5G a regulace decentralizovaných sítí představují významnou příležitost ke zlepšení národní kybernetické bezpečnosti. Aktivní účast ČR v evropských regulačních a výzkumných iniciativách umožní zavedení vysokých bezpečnostních standardů, sníží závislost na rizikových dodavatelích a posílí celkovou odolnost vůči hybridním hrozbám.

Techno-demokratická budoucnost

pravděpodobné významný

velmi pravděpodobné velmi významný

Česká republika může podpořit vývoj bezpečnostních standardů 5G a decentralizovaných komunikačních sítí prostřednictvím účasti v evropských výzkumných programech a regulačních iniciativách. Měla by rovněž aktivně podporovat otevřené standardy, interoperabilitu a bezpečnostní audity v rámci spolupráce se soukromým sektorem. S tím souvisí update právních předpisů dopadajících na činnost NBÚ a NKBÚ v oblasti komunikačních sítí.

zlepšení komunikační a informační bezpečnosti ČR, posílení evropské technologické suverenity, snížení závislosti na nedemokratických dodavatelích infrastruktury.

Výzkum elektronického boje v EDTIB, Zneužití kvantové ICT a AI nestátními aktéry

Vzhledem k rostoucímu významu elektronického boje na moderním bojišti má ČR příležitost stát se klíčovým hráčem v oblasti obranných technologií v rámci EDTIB. Zaměření veřejných financí výzkumu na elektronický boj umožní posílit schopnosti obrany proti elektronickým útokům, zvýšit interoperabilitu se spojenci v NATO a EU a posílit národní obranný průmysl prostřednictvím cílených investic, což přispěje k dlouhodobé strategické autonomii a bezpečnosti ČR.

Techno-demokratická budoucnost

pravděpodobné substantivní

velmi pravděpodobné velmi významný

Česká republika by měla systematicky investovat do výzkumu elektronického boje jako součásti Evropské obranné technologické a průmyslové základny (EDTIB). Sektor umožňuje budovat efektivní niku know-how v mezinárodní spolupráci. Podpora může zahrnovat financování projektů přes EDF, zapojení univerzit a podniků a koordinaci s partnery v rámci PESCO projektů.

posílení obranné soběstačnosti a inovační kapacity ČR, zlepšení interoperability s evropskými partnery, a zvýšení vlivu ČR v evropských obranných strukturách.

Revize bezpečnosti 5G a regulace decentralizovaných sítí, Hypersonické zbraně v rukou nestátních aktérů