Politické násilí - Rizika a příležitosti

Omezení lidských svobod v důsledku boje proti terorismu a migraci. Terorismus a ilegální migrace nebudou rapidně narůstat, ale v souvislosti s požadavky velké části evropské veřejnosti na co možná největší zajištění bezpečnosti provázanými s mainstreamizací tvrdých přístupů „práva a pořádku" v rozhodujících politických silách a se zájmy „bezpečnostně-průmyslového" komplexu se budou zavádět rozsáhlá technologická a právní opatření k eliminaci terorismu a migrace (s využitím AI). Masivní nárůst státem autorizované sledovací techniky povede k nadměrné perzekuci podezřelých a současně ke změně chování lidí v rodinném a pracovním prostředí. Část protestní populace se uchýlí k životu „offline". Nejextrémnější skupinky z této paralelní společnosti budou útočit na státní instituce a technologická centra.

Standardní scénář 2: Umírněný svět aneb Fukuyama 2.0

mírně pravděpodobný

pravděpodobný

Státy musí zachovávat systém brzd a rovnovah ve státní moci a dbát na to, aby existovala kontrola nad dodržováním lidských práv a specificky pak práva na soukromí. I přes nutnost omezení těchto práv pro zajištění bezpečnosti je třeba vysvětlovat prostřednictvím strategické komunikace široké veřejnosti rizika spojená s případným zavedením neadekvátně přísných a rozsáhlých bezpečnostních opatření. Tento přístup by měl být prosazován ze strany ČR i na evropské a mezinárodní úrovni. Podstatnou roli má represe proti těm, kteří se nadměrné pravomoci a výkonné technologie pod pláštěm boje proti terorismu a migraci budou snažit zneužít pro své politické anebo ekonomické zájmy.

Dopady budou významné zejména v oblasti společenské a politické stability. V případě neřešení masivního nárůstu sledovacích technologií a rozsáhlých represivních pravomocí státu v boji proti terorismu, organizovanému zločinu a ilegální migraci budou opatření a získaná data zneužívána nežádoucími aktéry, včetně skupin organizovaného zločinu, které se propojí s kriminálně patogenní politickou sférou. Specifické budou krádeže osobních údajů a identifikátorů, včetně nových čipových označení lidí apod. Vědomí neustálého sledování a možné represe povede ke snížení spontaneity a kreativity lidí a k souvisejícímu poklesu produktivity práce. Naroste rovněž počet psychických onemocnění. Protestní vlna proti sledování pak povede ke spirále násilí a následně k dalšímu nárůstu represe.

V Evropě bude docházet k razantnímu nárůstu protiislámských a protiimigračních uskupení a současně k rozsáhlým aktivitám islámského násilného extremismu a aktivitám organizovaného zločinu s účastí osob subjektivně vnímaných většinou obyvatel jako muslimové. Současně bude narůstat demografický podíl muslimů v Evropě. Po masových nepokojích se stovkami mrtvých a nasazením lehkých i těžkých zbraní se vytvoří společenská a politická atmosféra, která povede ke zrušení doposud kogentních norem mezinárodního práva o zákazu apartheidu a reálně dojde (i se souhlasem části muslimské reprezentace) k vytvoření izolovaných a částečně autonomně řízených muslimských oblastí. V nich bude regulován počet obyvatelstva deportacemi přebývajících do oblastí mimo Evropu.

Černá labuť 2: Masová násilná islamofobie: Budoucnost Evropy?

velmi nepravděpodobné

nepravděpodobné

Základní strategií k prevenci rizika je důsledné a rovnoměrné potlačování všech extremistických a protiústavních proudů a řešení politických, společenských a ekonomických problémů tak, aby se na nich nemohly extremistické síly efektivně profilovat. V případě nárůstu násilných nepokojů je pak třeba účinné nasazení pořádkových sil, jež budou vycvičené a loajální tak, aby nedocházelo k excesům. V mezinárodní diplomacii by měl být kladen důraz na neporušování kogentních norem mezinárodního práva. Je třeba zamezit i vnější podpoře extremistů a plánů na apartheid. Ve vyhrocené situaci je třeba připravovat struktury, které by v případě uskutečnění apartheidu přešly k právu na odpor.

Dopady budou velmi významné zejména v oblasti politické a společenské stability. V případně institucionalizované diskriminace formou protimuslimského apartheidu v Evropě by byla porušena základní práva osob muslimského vyznání, včetně těch, kteří adaptovali výklad vlastní víry do souladu s hodnotami demokratického právního státu. Současně by se vytvořil precedens pro obdobnou diskriminaci jiných skupin obyvatel. Problém by nastal i ve vztahu k zemím tradičního islámského prostoru, kde by mohly začít být uplatňovány obdobné diskriminující normy vůči evropským a křesťanským (a dalším) entitám. Celkově by se zvýšilo mezinárodní napětí, včetně možnosti eskalace do války mocností a bloků chránících „jejich" souvěrce žijící v apartheidu.

Ruská agrese proti Estonsku, krytá čínskou diplomatickou a logistickou podporou, spustí aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy. NATO mobilizuje síly, zatímco Čína současně zahajuje blokádu Tchaj-wanu a hrozí invazí. Spojené státy čelí nutnosti bránit oba spojence -- v Evropě i v Asii. Rusko provádí omezený jaderný úder na logistické uzly v Polsku, čímž eskaluje konflikt. USA odpovídají taktickými jadernými údery na ruské pozice v Kaliningradu, přičemž zasahují i přítomné čínské vojáky. Čína v odvetě zasahuje americké základny v Japonsku. Vzájemné jaderné výměny se rychle vymknou kontrole, konflikt přerůstá v systémovou jadernou válku, která zasahuje USA, Evropu, Rusko, Čínu a americké spojence v Indo-Pacifiku.

Černá labuť 1: Jadernou krizí k nové bipolaritě

velmi nepravděpodobné

velmi nepravděpodobné

Riziko může být mitigováno zejména budováním kredibilního konvenčního odstrašení, aby se Rusko nebo Čína neodvážily konvenční vojenské akce vůči americkému spojenci či státu EU/NATO. Rovněž také odstrašení spočívající v existenci amerického jaderného deštníku i pro okrajové země NATO musí být kredibilní. V případě přetrvávající krize či hrozící eskalace je nutno udržovat základní komunikační kanály umožňující snižovat riziko jaderné eskalace po náhodném odpálení jaderné zbraně.

Jakékoliv použití jaderných zbraní (i v omezeném množství) představuje zcela zásadní ohrožení územní bezpečnosti Česka a následně všech dalších bezpečnostních oblastí. V případě odpálení jaderných zbraní Ruskem se cílem jedněch z prvních úderů stanou i cíle v Česku (logistické uzly, sklady zbraní a munice, významné podniky a při eskalaci i velké aglomerace). V případě eskalace do systémové jaderné války je území Česka z velké části zcela zničeno a státní instituce fakticky přestávají existovat. Vzhledem k tomu, že podobně jsou a tom i území českých spojenců i nepřátel, celé jadernou válkou postižené území se propadá do nekontrolovatelného násilí a postapokalyptického chaosu, v němž mezi hrstkou přeživších dominují ozbrojené gangy zápasící o omezené zdroje. Válkou nepostižené oblasti (Latinská Amerika, Indie, možná Austrálie) nemají kapacitu ani ochotu se na zničeném Severu jakkoliv angažovat.

Po roce 2015 sice dochází k utlumování migračních proudů a postupnému opevňování se Evropy vůči nechtěné migraci, v období 2035--2050 se však tento trend obrátí. Klimatická změna -- zvyšování hladiny moří, záplavy, sucha a úbytek biodiverzity -- prohloubí zejména v méně rozvinutých zemích („průlivech nestability") zranitelnost obyvatel a posílí migrační toky. Tato klimatická rizika se budou prolínat s neklimatickými faktory vyplývajícími z pokračujícího geopolitického soupeření globálních mocností, které posílí stávající ohniska konfliktů a bude vytvářet nová. Nepřátelští státní aktéři budou narůstající migraci záměrně ovlivňovat a využívat jako nástroj tlaku na Evropu; zároveň budou přispívat k polarizaci společenské debaty o kulturních otázkách, zejména o migraci, čímž budou podrývat politickou i společenskou stabilitu. To povede k prohlubující se polarizaci, k posilování nacionalistických proudů a k politickému násilí, což zasáhne liberální aspekty demokratického řádu v Evropě i v ČR. Výsledkem bude oslabení ekonomické bezpečnosti a prosperity i společenské a politické stability, s rizikem transformace politických režimů směrem k volebnímu autoritářství.

Scénář standardní 1: Ostrovy neliberální stability

mírně pravděpodobný

pravděpodobný

Dané riziko lze mitigovat jak zvýšenou kontrolou migračních proudů z „průlivů nestability", tak působením dovnitř těchto oblastí prostřednictvím podpory demokraticky smýšlejících jednotlivců a organizací a také podporou ekonomické prosperity v daných zemích ještě předtím, než by se jejich vnitropolitická a ekonomická situace vyhrotila do té míry, aby se staly silným zdrojem pro neřízenou migraci a jiné negativní jevy. To se může dít např. skrze uzavírání obchodních dohod s cílem podpořit ekonomický růst a stabilitu v zemích původu migrantů, a to především pokud jde o klíčové exportní produkty těchto zemí (stále zemědělské). A také skrze efektivní politiku pracovní (legální) migrace. Represivní část mitigace se může zaměřit na posílení hraniční kontroly např. skrze zvýšení kapacit a technologií pro monitorování a kontrolu hranic.

Dopad neřešeného rizika se významně projeví zejména v oblasti vnitřní bezpečnosti, a to např. nárůstem organizovaného zločinu a terorismu, protože bude docházet ke vzniku etnicky/nábožensky segregované lokality představující živnou půdu pro organizovaný zločin a extremismus. Neřešení rizika bude posilovat politická nestabilita skrze polarizace společenské debaty a posilování nacionalistických proudů, protože společnost bude mnohem citlivější k vnímání problémů spojených s mezinárodní migrací. To může vést k politickému násilí a oslabení demokratického řádu. Celkově by neřešení tohoto rizika mohlo vést k destabilizaci politického režimu a transformaci k volebnímu autoritářství, což by mělo negativní dopady na zahraničněpolitické zájmy České republiky.

Relativně stabilní a kooperativní mezinárodněpolitické prostředí ve spojení s obavami o regionální či globální dominanci USA a Číny bude napomáhat spolupráci mezi EU a dalšími regionálními mocnostmi či demokratickými státy zejména v indopacifickém prostoru a na americkém kontinentu (např. Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Indonésie, Indie, Austrálie, Kanada). Spolupráce se bude realizovat zejména v technologické oblasti (včetně vojenských technologií) a v některých případech i v oblasti bezpečností (včetně boje proti neregulované migraci, organizovanému zločinu apod.).

Scénář standardní 1: Ostrovy neliberální stability

pravděpodobné

pravděpodobné

Systematicky udržovat vztahy v příslušnými zeměmi, rozvíjet obchodní výměnu, technologickou a bezpečnostní spolupráci, podporovat partnerství v oblasti vědy, vzdělávání a kultury (např. formou společných grantových výzev pro vědecko-výzkumné instituce, kulturní organizace apod.). Je nutno využívat a podporovat pozitivní obraz Evropy (a potenciálně ČR) jako stabilního a důvěryhodného partnera s bohatou kulturní tradicí, který neweaponizuje dodavatelské a surovinové závislosti, a naopak je ochotný se podílet i na vzájemně výhodné bezpečnostní a obranné spolupráci. Specificky pro Česko je třeba pokračovat v nastolených trendech užší spolupráce s Tchaj-wanem a Jižní Koreou a dále prohlubovat vazby např. s Vietnamem (existence diaspory) a také Japonskem.

Velmi významný dopad spočívá zejména v posilování ekonomické bezpečnosti, zejména v budování diverzifikovaných dodavatelských řetězců se zahrnutím spolehlivých partnerů, kteří se nebudou pokoušet dílčí obchodní či surovinové závislosti weaponizovat. Technologická výměna s vyspělými státy bude mít významný dopad na posílení bezpečnosti Česka i z hlediska environmentální bezpečnosti (šetrné low-carbon technologie) a komunikační, informační a kybernetické bezpečnosti. V obecném hledisku pak vzájemná spolupráce bude velmi významným způsobem posilovat stabilitu multilaterálního světového řádu.

Ve světle pokračujících demografických problémů, které se propisují na trhu práce a výkonnosti ekonomiky, se ukazuje, že pracovní schopnost migrantů může být klíčovým faktorem pro řešení těchto problémů. Migranti přinášejí pracovní sílu a dovednosti, které přispívají k ekonomickému růstu a stabilitě, což je zásadní pro oživení ekonomiky. Pod vlivem vzepětí liberálně demokraticky orientované občanské společnosti a nových středově orientovaných stran si vlády uvědomují potenciál migrantů a zavádějí politiky, jež na rozdíl od dřívějších omezených programů pracovní migrace systematicky podporují integraci a zaměstnanost migrantů. Investice do vzdělávání a rekvalifikace migrantů přinášejí pozitivní výsledky, což dále posiluje jejich schopnost přispět k ekonomickému rozvoji. Společnost začíná vnímat migranty jako cenný přínos, což vede ke zlepšení společenského klimatu a snížení napětí mezi různými skupinami obyvatelstva.

Standardní scénář 2: Umírněný svět anebo Fukuyama 2.0.

velmi nepravděpodobné

nepravděpodobné

Zavádět systematické programy na podporu integrace migrantů do společnosti, včetně jazykových kurzů, kulturní orientace a pracovních příležitostí, poskytování vzdělávacích a rekvalifikačních programů pro migranty, aby mohli získat potřebné dovednosti a kvalifikace pro pracovní trh. Vytvoření strategické politiky legální pracovní migrace skrze zjednodušení vízových a pracovních povolení pro (kvalifikované) pracovníky a podpora jejich vstupu na pracovní trh. Posilovat spolupráce s ostatními státy a mezinárodními organizacemi na řešení příčin migrace a podporu ekonomického rozvoje v zemích původu migrantů jako nástroj pro snížení poptávky po odchodu mezi občany třetích zemí.

Rozvoj ekonomického růstu a stability má významný dopad na posilování bezpečnosti Česka jak ve smyslu vnitřní, tak ve smyslu ekonomické bezpečnosti a politické a společenské stability. Integrace migrantů a související lidskoprávní agenda posílí pozici ČR jako země respektující lidská práva a podporující globální spravedlnost. Úspěšná integrace migrantů může zlepšit spolupráci s ostatními státy v oblasti bezpečnosti a prevence organizovaného zločinu.

Výzvy, před které byla EU postavena po nástupu trumpismu v USA, vedly k posílení neliberálních vlád, současně ale také k pragmatické spolupráci uvnitř neliberální EU. Úspěchy v debyrokratizaci a restart ekonomiky posílily tlak na imigraci, současně i problémy s nárůstem kriminality a zesílený odpor proti imigraci a tlak na její omezení. To povede k výraznému zpřísnění kontrol na vnější hranici EU, omezení doby pobytu na území EU, slučování rodin, repatriace neúspěšných žadatelů o azyl a další opatření podmiňující udělení občanství. Ačkoliv se jedná o řešení neliberální, vede v kontextu světového řádu vykreslenému v příslušném scénáři ke stabilizaci a posílení jednoty EU.

Scénář standardní 1: Ostrovy neliberální stability

mírně pravděpodobné

pravděpodobné

Úzká spolupráce EK a vlád členských států, trpělivé hledání konsenzu mezi státy, strategická komunikace s veřejností v jednotlivých státech ohledně zásadních parametrů imigrace, vysvětlování, že imigraci nelze zcela zastavit. Státy se musí domluvit na sjednocení podmínek sociální podpory imigrantů, aby nedocházelo k vnitřním přesunům mezi státy za lepšími ekonomickými podmínkami.

Dopady budou významné zejména na společenskou a politickou bezpečnost. Nalezení shody na kontrole imigrace velmi výrazně zlepší vztahy mezi členskými státy EU, eliminuje radikální politické struktury prosazující vojenskou kontrolu hranic, ale i aktivisty podporující otevřené hranice. Přísná kritéria pomohou doplnit pracovní trhy potřebnými lidmi a současně uleví přebujelým a neefektivním sociálním systémům, čímž dále posílí ekonomický rozvoj, který nastartovalo odstranění byrokratických překážek a neefektivních regulací a dotací.

Posílení politické i ekonomické stability v EU.

Zažehnaná jaderná krize a vědomí si jejích potenciálních následků vytvoří tlak na novou dohodu o jaderných zbraních. Přispěje k tomu stabilizace nové bipolarity, která se vytvořila po generační výměně ve vedení autokratických mocností Ruska a Číny a opětovném posílení spolupráce demokratických zemí Západu. Zatímco Rusko se dostalo do silné ekonomické závislosti na Číně, zásadní ekonomické změny v EU vedly k posílení i jejího politického vlivu a vytvoření rovnocenného partnerství mezi tradičními póly demokratického Západu v Atlantiku i Pacifiku. Éra konfrontace vrcholící jadernou krizí povede k nové dohodě o jaderných zbraních.

Černá labuť 1: Jadernou krizí k nové bipolaritě

nepravděpodobná

mírně pravděpodobná

Západní země musí vybudovat silný obranný průmysl, který potáhne celý ekonomický sektor včetně vědy. Ta přispěje k vybudování tak silného vojenského potenciálu, že odradí autokratické státy od záměru válečné konfrontace. To bude znamenat i posílení jaderného potenciálu, který smluvně bude rozmístěn i v nejaderných zemích. Riziko jaderné konfrontace zaručující vzájemné zničení, dotlačí jaderné velmoci k nové dohodě, jaderné zbraně ovšem zničeny nebudou.

Velmi významný dopad. Jaderné zbraně představují obrovské riziko pro existenci života na Zemi. Přestože žádná dohoda nemůže vyloučit jejich použití, obrovský potenciál ve skladech velmocí přesto může eliminovat takového nebezpečí na minimum. Dohoda musí obsahovat závazek jejich vzájemné kontroly a nešíření jejich výroby do dalších zemí a v případě potřeby i společný tlak vůči pokusům je tajně vyrábět mimo jaderné mocnosti.

Vojenské konflikty vedené jadernými velmocemi